7 důvodů, proč mulčovat trávou

Víte o tom, že posekaná tráva nemusí skončit na kompostu nebo v biopopelnici? Je to skvělý materiál, díky kterému můžete podpořit růst rostlin všeho druhu a navíc získat převahu nad plevelem.

Mulčování trávou je oblíbená permakulturní praktika, kterou jsem okoukala kdysi na dovolené u jedné paní věnující se zakládání přírodních zahrad. Jednoduše jde o to, že trávu (nebo seno / slámu) rozprostřete na záhony v dostatečné vrstvě a necháte ji být. Na pohled to nevypadá tak krásně upraveně jako mulčovací kůra, takže milovníci anglických trávníků nad tím ohrnují nos, ale je to přírodní a zadarmo, takže ideální pro mě.

K čemu je mulčování trávou

1. Spotřebujete veškerou posekanou trávu ze svojí zahrady a nemusíte hledat, kam s ní.
2. Vrstva trávy na záhonech zmírňuje odpar z půdy a zadržuje v ní vlhkost. To se hodí hlavně v sušších obdobích, kdy aby déšť pohledal. Prostě a jednoduše to znamená menší zálivku.
3. Funguje jako hřejivá peřina. Takže ji člověk ocení během chladnějších nocí a taky na začátku sezóny, kdy si v záhonech hoví malé sazenice. Jen pozor, ať nedáte trávy moc, mohlo by se stát, že by sazenice upekla. Ideální je nechat kolem sazeničky malé hnízdo.
4. Když je trávy na záhonech aspoň 15 cm, zabraňuje v růstu plevelu. Stojí ho větší námahu vrstvou prorůst a když už se mu to povede, jde většinou díky mulči snáz vytáhnout. Nashle motyčko a pravidelné okopávání.
5. Tráva postupně odspoda tleje, takže se záhon průběžně „hnojí“ čerstvým kompostem (ten je jednodruhový, takže nenahradí pestrý kompost ze zahrady, ale pořád jsou to živiny navíc, které do půdy dodáváte)
6. Zajistí, že se na povrchu záhonu nevytvoří tvrdý a nepropustný škraloup zeminy. Když trávu po pár týdnech odhrnete a podíváte se na záhon, zjistíte, že povrch je krásně navlhlý a propustný.
7. Trošku ztěžuje lezení slimákům. Ale fakt jen trochu 🙂

Tipy, jak mulčovat trávou

• Pozor – vždy pracujte jen s trávou, kterou nehnojíte nebo jinak chemicky neošetřujete!
• Použít se dá čerstvě posekaná tráva ze sekačky, můžete ji ale nechat klidně i trochu proschnout. Já osobně dávám čerstvou – je vlhká, takže půdu hned zvlhčí (nevytáhne z ní vlhkost jako třeba suchá sláma), a zároveň se mi s ní nejlépe pracuje.
• Na záhon dávám odhadem cca 15 – 20 cm trávy. Jak prosychá, vrstvička se snižuje, takže v průběhu sezóny ji jednou, dvakrát doplním – podle toho, jak často ten rok sekáme zahradu.
• Trávou vždy nejdřív obložím rostliny – zvlášť, když se jedná o malé sazenice – a přímo u stonku nechám malé hnízdo. To je fakt důležité – aby tráva rostlinu přespříliš nezahřívala a neupekla.
• Pozor, když se dá trávy moc vysoká vrstva, při tlení zapáchá. Mně to u nás nevadí, nemáme záhony pod nosy sousedů, ale někomu by to mohlo vadit.
• Mulčovat se dá nejen trávou, ale i senem, slámou nebo domácí štěpkou.
• Přebytek mulče můžete použít i v dalším roce buď na záhony nebo v ní zkuste pěstovat brambory.

A na závěr mám ještě jeden permakulturní tip: pod vrstvu trávy se dá použít i starý nebarvený karton (bez samolepek). Když se dá v jedné souvislé vrstvě na záhon, případně se jím velmi těsně obklopí rostliny, a na něj se nakupí mulč, funguje jako stoprocentní ochrana před plevelem. Já si takhle schovávám staré krabice a používám tuhle fintu třeba kolem rybízů nebo na nově tvořené trvalkové záhony. Než se karton v půdě rozloží, zvládne zahubit všechno schované pod ním. Ideální je karton pro tvorbu nových záhonů na příští sezónu. Stačí posekat prostor pro záhon, na něj položit kartony a zasypat vyšší vrstvou mulče (doporučuje se i čerstvý koňský hnůj). Za rok bude záhon jak malovaný.