Víte o tom, že posekaná tráva nemusí skončit na kompostu nebo v biopopelnici? Je to skvělý materiál, díky kterému můžete podpořit růst rostlin všeho druhu a navíc získat převahu nad plevelem.
Když jsem hodila do stories na Instagramu fotku našich brambor vypěstovaných jen tak mimochodem ve slámě, strhla se lavina dotazů, jak jsme to dokázali.
Několikrát jsem během letošního léta četla něco ve smyslu, že ubývá hmyzu. Tak já jen, že u nás na zahradě se to hmyzem a včelkama jenom hemží.
Pěstování jahod vypadá jednoduše, vždyť vyrostou skoro všude. Jenže jestli chcete, aby se vám sazeničky odměnily opravdu bohatou úrodou, rozhoduje pár základních věcí: kdy je zasadíte, jakou odrůdu vyberete, jak připravíte půdu a jak se o ně staráte přes sezónu. Pojďme merknout na jedenáct pravidel krok za krokem, od výsadby po sklizeň, ať máte sladké jahody i tam, kde to sousedům zrovna nejde.
Vypadá jako docela roztomilý tvoreček, ale během jedné noci dokáže spást záhon kedluben. Osobně slimáky považuju za jedny z největších škůdců na zahradě.
Řekla bych, že jsem k fauně na zahradě docela tolerantní. Snažím se výpěstky bránit jen vlastními silami a maximálně omezit chemii. Takže utrácíme nesmyslné peníze za ochranu před slimáky, sítě na ptáky a nevím co ještě.
Zjistila jsem, že mít na zahradě velké travnaté plochy, není žádné terno. Během sezóny nastřádáme tolik posekané trávy, že si s ní nevíme rady.