Táta měl vždycky knihovnu nacpanou zahradnickými knížkami od shora až dolů. Dodnes se do nich bojím nakouknout, protože to byly romány na téma jak co pěstovat a než se člověk těmi slohy prokousal, utekla mu pomalu celá sezóna.
Letos mě vánoční šílenství mine. Už roky se snažím omezovat konzum, stále větším obloukem se vyhýbám (i přes rok) obchodům a častěji nakupuju v e-shopech.
O tom, že si hrajeme na ekobio domácnost už asi víte. V tom mém zápalu zkoušet všechno kompostovat, recyklovat a znovu používat občas narazím na věc, u které si nejsem jistá.
Když se podívám z okna, tak už jsou všude kolem téměř holé stromy. A mám pocit, že široko daleko jsme zase jediná zahrada, na které zůstane jejich listí až do jara na zemi.
Jsme rajčatoví maniaci. Každoročně se pokoušíme vypěstovat několik (desítek) druhů a letos jsme testování rajčat, co se nám na zahradě vyplatí pěstovat, dotáhli k dokonalosti.