Jedeme ve skleníku už šestou sezónu, tak si myslím, že si podrobnější zhodnocení každá jeho část zaslouží.
A vy se mě na něj čím dál častěji ptáte, tak se pokusím odpovědět na všechny vaše otázky 🙂
Moje kritéria na výběr skleníku
Od začátku bylo jasné, že pro nás je jedinou možností skleněný skleník. Dost možná už jsou dnes polykarbonátové skleníky kvalitnější, popravdě jsem po tom ani nepátrala, protože mé důvody pro sklo byly následující:
- Je těžší než polykarbonát, takže lépe odolá povětrnostním podmínkám (a u nás fičí jak na větrné hůrce).
- Tabule se dají snadno vyměnit, když prasknou. Stačí zajet k nejbližšímu sklenáři, tohle sklo mají všude.
- Lépe propouští světlo v celém svém spektru.
- Snáz se udržuje, klidně na něj můžu vzít vapku a nemusím se bát, že by se zničil.
- Je to ekologičtější varianta.
- Měl ho můj děda. Vím, že pro vás je tento argument irelevantní, pro mě byl ale dost zásadní 🙂
Kde jsme skleník koupili a kolik stál
Předpokládám, že cena vás zajímá možná víc než výbava skleníku. Jen je fér říct, že my ho kupovali v roce 2019, ceny se od té doby dost změnily. Každopádně nás samotný skleník včetně úprav od výrobce přišel na cca 26 000 Kč (pořizovali jsme ho na výstavě s výstavní slevou). Co přesně jsme v téhle ceně měli, jsem psala už kdysi v zevrubnějším článku, kdyžtak mrkněte sem, ať to neopakuju.
Další investicí bylo ztracené bednění, beton a dva pomocníky na kopání základů.
Suma sumárum nás skleník vyšel na 60 000 Kč.
Náš skleník a technické detaily
Tohle vezmu v bodech, protože to není mou doménou a myslím, že profíci by to třeba udělali jinak, ale:
- Kopali jsme základy, které jsou cca 80 cm hluboké. Ale bacha, jsou jen po obvodu skleníku, spodek musí vždy zůstat propojený se zemí! Zapomeňte na základovou desku, to byste si udělali obří truhlík.
- Komplet spodek skleníku je ze ztraceného bednění – obvod z tvárnic o tloušťce 20 cm, vnitřní záhony z desítek.
- Výška vyvýšených záhonů ve skleníku může být různá. Já chtěla maximum, abych se co nejméně ohýbals, takže jsou měřené do půlky mých stehen, abych ze země dosáhla i na nejzazší místo (i tak mám trošku problém v čelním záhoně, který jsme nechali širší). Každopádně záhony jsou vysoké 70 cm.
- Alfa omega pro rozpočítávání dispozic skleníku pro mě byla ulička, od té se vše další odvíjelo. Oba s mužem jsme chtěli, aby byla dostatečně široká na zahradní kolečko, kterým vždy na jaře dosypáváme kompost. Takže ulička je široká 60 cm.
- Záhony po delších stranách skleníku nám vyšly na 90 a 89 cm, v závislosti na šikovnosti zedníků, záhon v zadním „čele“ jsme nechali širší. Měří 100 cm a já mám teda trochu problém dosáhnout do rohových částí (tam pěstuju vždy zeleninu, která mě celou sezónu nepotřebuje)
Další vybavení skleníku – co je za mě super
Co se mi na výrobci líbilo, poradil nám hned při koupi, co by se mohlo hodit a co je zbytečnost, případně můžeme dokoupit později. Takže jsme hned nevyhazovali peníze navíc.
Co rozhodně pořiďte:
- Okna na hydrauliku. Člověk pak nemusí běhat do skleníku s každým výraznějším oteplením / ochlazením. My máme 3 okna a jen jedno z nich hydraulické, to bych chtěla změnit (naštěstí se to dá dokoupit).
- Vodící lanka. Vypadají jako hovadina, ale když na ně přivážu provázek, můžu nechat i ve skleníku pnout cokoliv, co potřebuju. Na lanka jsou udělané už z výroby otvory, takže se taky dají dokoupit dodatečně.
- Police na nářadí a nezbytnosti. Jinak budete všechno válet na záhonech a ztratíte to nebo to navlhne. Od výrobce jsme si nechali do skleníku dát jen držáky na police, do nich jsme pak dali obyčejná prkna.
- Sud. Říkám to pořád dokola, ale za mě sud je ve skleníku nutnost. V chladnějších dnech ho temperuje, rostliny dostávají vodu ohřátou na teplotu prostředí, takže nemají teplotní šok a hlavně mám vodu kdykoliv po ruce.
- Teploměr a měřič pH a vlhkosti půdy. To už nepatřilo k vybavení skleníku, pořizovala jsem extra, ale teploměr je nutnost (možná bych s odstupem času zainvestovala do nějaké měřící stanice) a vědět, jaké má člověk pH půdy a jak je půda ve skleníku vlhká, se taky hodí vědět.
