Kdo hledá, najde

Nepamatuju si, že by se někdy okurky u nás v rodině sbíraly ještě na konci prázdnin. Vegetění jim většinou zatípla plíseň na okurkách a tak se rychle poroučely.

Já se každý rok snažím jejich život prodloužit, co se dá. Pravda, v posledních letech mi do toho hází slušné vidle počasí, které jim zatípne tipec ještě před tím, než stihnu zavařit zásoby nakladaček. Jenže letos už zoufale potřebuju pár (desítek) sklenic mít, a tak dělám psí kusy.

V kostce

  • Plíseň okurkovou poznáte podle flekatění a zasychání listů a žloutnutí malých okurek.
  • Nejlepší obrana je prevence: vzdušné slunné místo, rozestupy, opora, zálivka jen ke kořenům.
  • Napadené listy hned pryč, nikdy do kompostu.
  • Přírodní postřik: mléko s vodou 1:1, případně přípravek Polyversum.
  • Ve skleníku hlavně větrejte a nezalévejte na listy.

Jak okurky pěstovat, aby plíseň nepřišla?

Co si budem, někdy jde člověk rychlému konci naproti.

Aby se okurkám v záhonech líbilo a byly tu s námi co nejdéle, je prostě potřeba respektovat jejich nároky na pěstování.

Okurky milují vzdušné, slunné místo.

Tenhle druh zeleniny patří tam, kam sluníčko svítí aspoň 8 hodin denně a ideálně hned od rána, aby co nejrychleji oschla rosa z listů.

Hlavně se netísnit

Sama mám každý rok problém s tím, že mám tendence sázet sazenice (všeho) moc blízko k sobě. Člověk si holt dost těžko představí rozměry dospělé rostliny, když drží v ruce malou sazeničku, ale okurky prostor potřebují. Sázejte je asi ideálně půl metru od sebe, nejméně 30 cm, i tak se šlahouny promotají.

Okurky jsou liány

Spousta lidí dělá chybu, že okurky zasadí a nechá žít svým životem. Přitom takhle rostlina je popínavá, takže jí prospěje, když ji zasadíte k nějaké opoře, po které bude moct šplhat. Vertikální poloha zároveň napomáhá přístupu vzduchu a slunce. Já je nechávám pnout po síti natažené u našeho skleníku, kde zároveň v létě poslouží jako stínění. Ze začátku je okurkám potřeba trochu pomoct, aby začaly šplhat, ale dál už se chytají úponky.

Hlavně ne vodu na listech

Asi jste si všimli, že okurky mají takové chlupaté listy. Na nich se celkem dost drží voda, a to téhle zelenině neprospívá. Důležitá je proto vzdušnost a sluníčko, aby listy po dešti a noční rose co nejrychleji oschly, a zároveň zálivka striktně jen ke kořenům. Voda na listech znamená, že si zaděláváte na brzký nástup plísně. A to nechcete.

Jak poznat plíseň na okurkách?

Na okurkách se můžou objevit dvě podobné choroby a vyplatí se je rozlišit. Plíseň okurková, odborně nepravé padlí, dělá na horní straně listů žluté hranaté skvrny ohraničené žilnatinou a na spodní straně listu našedlý povlak. Šíří se za vlhka, po dešti a ranní rose, přesně jak popisuju výš.

Pravé padlí naopak vypadá jako bílý moučnatý poprašek na horní straně listů, který jde skoro setřít, a přichází spíš za teplého sucha. Řeší se podobně jako plíseň. Ať vás potká jedno, nebo druhé, základ zůstává stejný: napadené listy pryč, vzdušno a suché listy.

Jaký domácí postřik na okurky proti plísni funguje?

Největším strašákem a taky konečnou stanicí pro sklizeň je plíseň okurková. Poznáte ji docela snadno podle toho, že začnou flekatět a zasychat listy. Další fází je žloutnutí malinkatých okurčiček a jejich opadávání. Po zkušenosti z předchozích let se letos nechci tak rychle vzdát a rozhodla jsem se, že o každou utrženou okurku ještě zabojuju. Co jsem udělala?

Plíseň na okurkách, napadené listy před ostříháním

Napadené listy pryč

Všechny napadené listy jsem ostříhala. I ty, na kterých se plíseň teprve začala objevovat. Určitě to chce dělat v rukavicích (okurky píchají) a ostrými nůžkami, aby se rostliny co nejmíň poranily.

Plesnivé listy okurek nepatří do kompostu

Hlavně ne do kompostu

Jakékoliv plesnivé rostliny nesmí přijít do kompostu. V domácích podmínkách se v kompostu většinou nevytvoří takové teplo (jako v průmyslových kompostárnách), aby spóry plísní spolehlivě zničilo. Kdo dává napadené listy do kompostu, riskuje, že si plíseň přetáhne do dalších sezón.

Ideálně s nimi do biopopelnice.

Vyvázané šlahouny okurek na mříži kvůli provětrání

Pustit vzduch k šlahounům

Když už jsem to měla tak pěkně prostříhané, všechny šlahouny jsem zvedla ze země a upevnila je na mříž. Jak byly rostliny rozrostlé, plazily se mi i po zemi a to je pro plíseň ideální stav.

Přírodní postřik na okurky proti plísni

Postřik

Preventivně se dají okurky zalévat posilujícími přírodními hnojivy (tipy na ně jsem sdílela nedávno tady). Existují i přírodní postřiky (mléko s vodou v poměru 1:1, nebo jsem další tipy sdílela loni v článku o rajčatové plísni. Loni se mi právě na rajčatech osvědčila chytrá houba Polyversum, která je přírodní a ráda si smlsne mimo jiné i na okurkové plísni. Funguje ale hlavně preventivně, proto při napadení rostlin používám ráda Altelu. Je to přípravek určený i pro eko zemědělství a využijete ho i na rajčata.

Co vy, taky vás plíseň na okurkách trápí? A jak se s ní vypořádáváte? Budu ráda, když se v komentáři podělíte o svoje tipy 🙂

Plíseň na okurkách ve skleníku

Skleník je takový malý ekosystém a věci v něm fungují trochu jinak než venku. Vyšší vlhkost dává plísním příležitost a ty se jí rády chopí.

Proto je ve skleníku extrémně důležité zaměřit se na to, aby byly okurky vzdušné. Většinou ve skleníku nepěstuji víc než dvě rostliny, sázím je alespoň metr od sebe a vyvazuji je do výšky tak, aby mezi nimi proudil vzduch. Preventivně zde používám Polyversum nebo postřik z mléka a obojí se mi docela osvědčilo.

Pro všechny rostliny ve skleníku je pak důležité větrání. V létě mám permanentně otevřená okna i dveře, v pozdějším létě, když noční teploty výrazněji klesají, ho na noc zavírám.

Časté dotazy

Jaký je nejlepší přírodní postřik na okurky proti plísni?

Mně se osvědčil postřik mléka s vodou v poměru 1:1 a přípravek Polyversum, což je přírodní ochrana, kterou koupíte v hobbymarketu. Zabírá i preventivní zálivka posilujícími přírodními hnojivy.

Pomáhá na plíseň na okurkách mléko?

Ano, mléko naředěné vodou 1:1 patří mezi osvědčené babské rady. Funguje preventivně a na začátku napadení, zázrak na rozjetou plíseň ale nečekejte.

Můžu okurky jíst, když má rostlina plíseň?

Ano, na rozdíl od rajčat plíseň okurková nenapadá plody.

Jak často okurky proti plísni stříkat?

Mně se osvědčil preventivní postřik jednou za 14 dní, ale vzhledem k tomu, že stříkám zásadně postřiky bez ochranné lhůty, je možné si rytmus přizpůsobit aktuální sezóně – v sušší stříkat méně, ve vlhčí je možné rozestupy i zmenšit.

Zajímá vás původce? Plíseň okurkovou má na svědomí řasovka Pseudoperonospora cubensis, která napadá i další tykvovité rostliny.

Zachráněnou úrodu rovnou zpracujte: mrkněte na návod, jak zavařit okurky, nebo na recept na nakládané okurky bez chemie.

3 Replies to “Plíseň na okurkách: jak ji poznat a jaký přírodní postřik zabírá”

  1. jirka says: 9. 7. 2024 at 11:05

    právě jsem se dočetl, že rajčata zalévat ke kořenům a okurky na list netrpí pak padlím, tak jak to je? Jirka Kladno

    1. Petra says: 19. 9. 2024 at 17:00

      Hezký den Jirko, nene, rajčata i okurky zalévat ke kořenům. Ani jedna z těchto plodin nemá ráda vlhkost na listech.

    2. Andrea says: 12. 4. 2025 at 9:07

      Mam je ve skleniku,ale zahradu mame na sv. Kazdy rok,kdyz odjedu na dovolenou,rikam muzskymu aby zaleval sklenik jen jednou denně, ne dvakrat. No a neposlechne a pak maji okurky plisen. Rajcata byvaji ok.

Napsat komentář

Your email address will not be published.

This field is required.

You may use these <abbr title="HyperText Markup Language">html</abbr> tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*This field is required.