Jak pěstovat okurky: od výsevu po sklizeň bez chemie

Okurky mám na zahradě každý rok a je to radost. Nejsou na pěstování složité, ale odpouštějí míň, než se zdá.

Pěstování okurek stojí na pár věcech, které buď uděláte, nebo si zaděláte na problém: trefit se s výsadbou do správného termínu (myšleno NEUSPĚCHAT ho), dát rostlinám oporu a vzduch, zalévat pravidelně a nikdy, ale opravdu nikdy je nezalévat na listy.

V tomhle článku vás provedu celou sezónou od výsevu po sklizeň. Píšu ho tak, jak to dělám u nás na zahradě, tedy bez chemie.

Kdy a jak okurky vysévat?

Okurky vysévám do sadbovačů v druhé půlce dubna. Termíny výsevu si hlídám podle svého zahradnického diáře, kde mám u každého týdne rovnou napsané, co se dá vysévat doma a co už můžete sázet ven.

Okurky nepikýruju, nemají to moc v lásce, protože mají pevný kůlovitý kořen náchylný na manipulaci a navíc hodně rychle rostou, takže bych je přesazovala asi tak dva týdny po výsevu. Vysévám je rovnou do velkých kostek z kostkovače nebo do větších květináčků, ať mají kořeny od začátku dost prostoru a já mám méně práce. Jestli s výsevem začínáte, mrkněte na 5 tipů na výsev semínek pro začátečníky a na to, jaká zelenina se musí předpěstovat.

Kdy vysadit okurky ven?

Okurky vysazuju ven až v druhé půlce května, rozhodně až po zmrzlých mužích. Okurky jsou na chlad citlivé a jedna studená noc je leckdy zarazí tak, že se z toho už nevzpamatují. Navíc v tuhle dobu ve velkém řádí slimáci a čerstvě vysazená sazenička je pro ně hotová lahůdka.

A hlavně, není důvod nikam spěchat. Jsou to fakt rychlíci a už jsem si vyzkoušela, že i když je vysadím ven až koncem května, není to na úrodě nijak znát. Radši je dám ven o týden později do teplé půdy než dřív do studené, kde by jen stagnovaly.

Kde a jak okurky zasadit?

Okurky milují vzdušné, slunné místo. Patří tam, kam slunce svítí aspoň 8 hodin denně a ideálně hned od rána, aby co nejrychleji oschla rosa z listů.

A hlavně se nesmí tísnit. Sama mám každý rok problém s tím, že mám tendence sázet sazenice (všeho) moc blízko k sobě. Člověk si holt dost těžko představí rozměry dospělé rostliny, když drží v ruce malou sazeničku, ale okurky prostor potřebují. Sázím je ideálně půl metru od sebe, nejméně 30 cm, i tak se šlahouny promotají.

Okurky jsou liány, takže je sázím rovnou k opoře. Spousta lidí dělá chybu, že okurky zasadí a nechá je žít svým životem. Přitom okurka je popínavá a prospěje jí, když má po čem šplhat. Vertikální poloha zároveň napomáhá přístupu vzduchu a slunce. Já je sázím k mříži nebo k síti natažené u skleníku, kde mi zároveň v létě poslouží jako stínění. Ze začátku je okurkám potřeba trochu pomoct, aby začaly šplhat, ale dál už se chytají úponky samy.

Do výsadbové jamky přidávám hmyzí frass nebo kompost, ať mají rostliny do začátku z čeho žít.

Jak okurky zalévat?

Hlavně pravidelně a striktně ke kořenům. Pravidelnost je u okurek důležitější, než si většina lidí myslí. Nárazová zálivka se výrazně projeví na chuti a plody začnou hořknout.

A pak to hlavní: nikdy ne na listy. Asi jste si všimli, že okurky mají takové chlupaté listy. Na nich se celkem dost drží voda, a to téhle zelenině neprospívá. Voda na listech znamená, že si zaděláváte na brzký nástup plísně. A to nechcete.

Čím okurky hnojit?

Hnojení u mě začíná už při výsadbě. Do jamky přidám frass nebo kompost a pak mám asi tři týdny pokoj. Zhruba po třech týdnech od výsadby začínám přihnojovat zálivkou z kopřivové jíchy a pokračuju zhruba jednou za 14 dní až tři týdny, a to do doby, než okurky začnou nasazovat plody. Jakmile okurky nasadí plody, s hnojením končím.

Proč zrovna do nasazení plodů? Kopřivová jícha je hlavně dusík a ten žene rostlinu do listů a natě. Dokud okurka roste a staví listy, je to přesně to, co chcete. Jakmile ale začne nasazovat plody, přebytek dusíku by odváděl energii od plodů zpátky do natě, a to už se nevyplatí.

Podrobný návod na výrobu kopřivové jíchy i dalších přírodních hnojiv najdete v mém ebooku Jíchy z rostlin, pár receptů jsem sepsala i v článku 7 tipů, jak si vyrobit přírodní hnojivo.

Kdy okurky sklízet?

Okurky sklízím denně. Rostou totiž extrémně rychle, až bych řekla, že jeden den je to mini okurka a druhý den je z ní obr.

Určitě doporučuju sklízet okurky do velikosti zhruba 10 cm. S většími se pak špatně pracuje při zavařování, hůř se rovnají do sklenice. Když jednu přehlédnete a přeroste vám, nic se neděje, ale počítejte s tím, že do sklenice ji už asi nedostanete.

A na konci sezóny: okurky musí ze země, jakmile mají teploty spadnout i krátkodobě k nule. Ale upřímně, takhle dlouho mi na záhonech nikdy nevydrží. Většinou v srpnu přijde likvidační plíseň, která se postará o to, abych uvolnila místo na záhonech.

Úrodu rovnou zpracovávám. Kdybyste chtěli pár tipů, mrkněte na návod, jak zavařit okurky, na recept na nakládané okurky bez chemie, a jestli vám nějaká přerostla, tak na to, co s přerostlými okurkami.

Jaké problémy okurky nejčastěji mají?

Největší strašák je plíseň okurková. Poznáte ji podle žlutých hranatých skvrn na horní straně listů a našedlého povlaku na spodní straně. Šíří se za vlhka, po dešti a ranní rose. Podrobně o ní i o přírodních postřicích píšu v článku plíseň na okurkách.

Pravé padlí naopak vypadá jako bílý moučnatý poprašek na horní straně listů a přichází spíš za teplého sucha.

Druhá věc, na kterou lidi narazí, jsou hořké okurky. Nejčastěji za to může nepravidelná zálivka, o té píšu výš.

Jak okurky pěstovat ve skleníku?

Skleník je takový malý ekosystém a věci v něm fungují trochu jinak než venku. Vyšší vlhkost dává plísním příležitost a ty se jí rády chopí.

Proto je ve skleníku extrémně důležité zaměřit se na to, aby byly okurky vzdušné. Většinou ve skleníku nepěstuji víc než dvě rostliny, sázím je alespoň metr od sebe a vyvazuji je do výšky tak, aby mezi nimi proudil vzduch. Důležité je taky větrání. V létě mám permanentně otevřená okna i dveře, v pozdějším létě, když noční teploty výrazněji klesají, zavírám ho na noc.

Časté chyby při pěstování okurek

Čtyři chyby, které vidím nejčastěji (a půlku z nich dělám sama):

• Voda na listech. Zálivka hadicí přes celou rostlinu je nejrychlejší cesta k plísni.
• Nárazová zálivka. Sucho a pak záplava se vrátí v hořkých okurkách.
• Málo místa. Sazenička je malá, dospělá okurka ne.
• Žádná opora. Šlahouny na zemi jsou pro plíseň ideální stav.

Závěrem

Když to shrnu, pěstování okurek není žádná věda. Chce to trefit termín výsadby, dát rostlinám oporu a vzduch, zalévat pravidelně ke kořenům a nechat listy suché. Zbytek už okurky zvládnou samy, ony rostou opravdu rády.

A co vy, daří se vám okurky? Máte svůj vychytaný termín výsadby? Budu ráda, když se v komentářích podělíte 🙂