I když mám permanentně rozečtenou jednu až dvě knížky, zjistila jsem, že jsem se s vámi v podstatě od jara nepodělila o dojmy z těch nejnovějších o přírodě a zahradě (neberu-li v úvahu kusé informace na mém Instagramu). A protože...
Táta měl vždycky knihovnu nacpanou zahradnickými knížkami od shora až dolů. Dodnes se do nich bojím nakouknout, protože to byly romány na téma jak co pěstovat a než se člověk těmi slohy prokousal, utekla mu pomalu celá sezóna.
Letos mě vánoční šílenství mine. Už roky se snažím omezovat konzum, stále větším obloukem se vyhýbám (i přes rok) obchodům a častěji nakupuju v e-shopech.
Zahrada už je jenom krůček od zazimování, po naší péči už moc netouží, a tak se těším, až se pustím do knížek, které mi tu leží na stole.
Je fakt, že teď přes léto je času na knížky extrémně málo. Když už náhodou nějaká chvilka zbude, radši se položím do trávy a nechávám myšlenky jen tak plynout. V létě to jde nejlíp :).