I když mám permanentně rozečtenou jednu až dvě knížky, zjistila jsem, že jsem se s vámi v podstatě od jara nepodělila o dojmy z těch nejnovějších o přírodě a zahradě (neberu-li v úvahu kusé informace na mém Instagramu). A protože mi prošlo rukama pár fakt skvělých kousků, musím vám o nich napsat.
Neobyčejná přátelství v přírodě
Emilia Dziubaková
Velkoformátová záležitost pro děti, kde převažují nádherné ilustrace, nadchla naši osmiletou Sofi přesto, že je určena pro děti od 4 let. Je vidět, že ten, kdo ji vyráběl, počítal s tím, že knížka nebude mít jednoduchý život – každá stránka je tlustá tak, že zvládne i občasné žužlání a pusinkování zvířátek, přesto je překvapivě lehká. Ilustrace v ní budou bavit mrňata, větší děti i dospělé, a musím sebekriticky přiznat, že sloužit bude v sebevzdělávání i dospělým.
Celá je o tom, kdo se s kým v přírodě „ka“ a „neka“ (překlad pro bezdětné, které to ale stejně nezajímá: kdo se s kým kamarádi a kdo s kým ne). Průvodcem je kocourek Mourek, co se vydal obligátně do světa, protože se o něj doma nestarali, a chtěl si najít nové kámoše. Při svých cestách třeba zjistil, že srdečný vztah bují mezi mravenci a mšicemi (kdo má jen kousek zeleně na balkóně, tak to moc dobře ví), ale taky mezi rakem poustevníčkem a sasankou (sasanka se vozí na ulitě, chapadly zastrašuje nepřátele a rak jí za to nechává svoje drobky od večeře) nebo volavkou a slonem (slon ji chrání a ona mu ulehčuje od hmyzu, co ho otravuje). Jako překvapivých kamarádství je knížka plná a já vám ani nebudu říkat, co všechno jsem nevěděla, abyste si o mně nemysleli, že jsem totální pako.
Co nevíme o slepicích
Melissa Caugheyová
Na jaře jsme si pořídili poprvé v životě třídenní kuřátka českých Šumavanek a dost jsme tápali, jak si s nimi poradit. Je jasné, že mi tahle příručka na chov slepic přišla víc než vhod. Čekala jsem nějaký nudný popis plemen, potřebného krmení, potenciálních nemocí, ale to, co se skrývá pod nenápadnou obálkou, je poklad, který zakotví v mojí knihovně a maximálně ho někomu půjčím proti vratné záloze.
Autorka je zkušenou chovatelkou a taky nadšenou propagátorkou udržitelného způsobu života a slepice nevnímá jenom jako užitkové zvíře, ale i jako členy domácnosti a ideální objekty pro psychologické zkoumání. Naprosto srozumitelně a lidsky popisuje, jak se o slepice starat, trošku poodhaluje způsob, jak s domácími opeřenci komunikovat (fakt to jde!) a taky se dotýká jejich inteligence. Zdaleka totiž nejsou tak blbé, jak se jim přisuzuje.
Celá knížka je nabitá humorem, spoustou rad a hlavně zajímavostí. A taky naznačuje, jak blízké si slepice s lidmi jsou. Tak třeba – slepice dávají přednost kohoutům s velkými hřebínky. Nebo milují opalovačky, často se sluní tak dlouho, až z toho usnou. No a umí být rafinované a mstivé potvory.
Netradiční zelenina a ovoce
Matthew Biggs
Šťavnatá knížka už od obálky. Jak název napovídá, věnuje se méně obvyklým druhům zeleniny a ovoce, takže je ideálním průvodcem pro všechny hipstery, co by rádi zamachrovali na kámoše. Nám normálním smrtelníkům otevře obzory, protože zjistíte, že jíst můžete i to, co jste doteď považovali za plevel nebo pokojovku. Třeba fuchsie prý mají skvěle chutnající bobule, hlízy řady jiřin mají údajně perfektní ořechovou chuť a kopretiny zase úžasné listy vhodné i na smažení nebo dušení.
Najdete tu desítky rostlin vhodných ke konzumaci, každou nádherně přehledně a blbuvzdorně popsanou včetně výsadby, pěstování i sklizně a tipů pro kuchaře. Za mě palce nahoru za kopu inspirace, ale taky černý puntík za doporučované hnojení. My si jedeme naše #bezchemie a zatím na tom nehodláme nic měnit.
Květiny a dřeviny pro radost
Miloslav Ryšán
Strašně ráda chodím do zahradnictví, na výstavy a veletrhy. Všude očumuju, co bych nám ještě mohla u nás na zahradě vysadit, jak ji celoročně vybarvit a zakrýt místa, kde chceme mít soukromí nebo je to potřeba z praktických důvodů (třeba u včel). A tak s nadšením vítám každou seberozsáhlejší encyklopedie kytek, roští a stromů, kterou si můžu před spaním listovat a představovat si, kam bych co z toho zasadila. A když takovou encyklopedii vydá dlouholetý zahradník, co si už na vlastní kůži vyzkoušel kde co, tak mi v knihovně nesmí chybět.
Už dva měsíce mi leží vedle postele a párkrát do týdne ji beru do ruky, listuju a post-itama si zakládám to, co určitě musíme koupit. Přesto, že je relativně malá, obsahuje dost tipů na to, aby se vám zaryla pod kůži.
Zdravé orchideje
Sara Rittershausenová
Odjakživa jsem si myslela, že pěstovat doma orchideje, je kumšt. Když jsem dostala do ruky první, třásla jsem se, abych ji neuzalévala nebo neumořila žízní. Moje „sbírka“ se časem rozrostla na šest kousků a kupodivu zatím všechny drží, kvetou a zdá se, že i prospívají. Nadskočila jsem jen jednou, když přišel táta, že by chtěly přesadit. Naštěstí mi poradil a pomohl, ale mít tehdy v ruce tuhle příručku pro pěstitele orchidejí, asi bych byla klidnější.
V na pohled nenápadné knížce najdete mraky tipů, jak orchideje vybírat, na co si dát bacha už v obchodě a jak se o ně starat doma. Všechno je popsané tak, že to pochopí i naprostý začátečník bez jakýchkoliv znalostí. A když to náhodou nepochopíte z textů, tak z doprovodných ilustrací stopro jo 🙂 . A taky tu najdete tolik druhů orchidejí, že vám z toho budou oči přecházet a v duchu si začnete dělat místo na parapetech.
A jestli orchideje doma zatím nemáte a jenom po nich pokukujete, tak bych vám ráda řekla, že existují druhy, které zvládnou i vysokohorské drsné prostředí, takže s přehledem zvládnou i vaši případnou spartanskou péči.
Letní kuchařka
Taky sbíráte ostošest recepty a ukládáte si všechno, co vás kde cvrnkne do nosu? Tak by se vám mohla tahle svěží letní kuchařka líbit. Je sesbíraná z receptů, které vyšly v časopise Prima Fresh a už na dálku voní létem.
60 na pohled lákavých jídel z toho, co si vypěstujete na zahradě nebo koupíte na poctivém farmářském trhu. Pracuje se sezónními a lokálními surovinami, což se mi moc líbí a jídla jsou jednoduchá na přípravu. Takový ideální průvodce letním vařením, když nechcete trávit hodiny u plotny, ale daleko radši trávíte čas na terase s vínem nebo sangrií v ruce.
