Náš skleník se rozrostl o pařeniště

Loni jsme si pořídili skleník (článek o tom, jaký, proč a za kolik najdete tady), a protože byla první sezóna plná nadšení (ale i omylů, spálených sazenic a invaze mšic), nemůžeme se dočkat, jak to bude probíhat letos.

K velkému skleníku totiž přibylo malé pařeniště od stejného výrobce jako skleník (je to tohle), které bude teď na jaře na sazeničky, později ho přendáme ven na teplomilné rostliny (plánuju do něj dát melouny) a na podzim půjde zase do skleníku, aby chránilo zeleninu, kterou hodlám nechat v zemi přezimovat.

Zkušeností s ním mám zatím nula nula nic, ale děda si v něm předpěstovával všechno, nikdy nic na parapetu a úrodu by mohl rozdávat od května. A protože to chci taky, prachsprostě se po něm opičím.

Moje první poznatky s pařeništěm

  1. Před tím, než si pařeniště koupíte, pořádně si změřte skleník, jestli se vám na záhony vejde. U nás to klaplo, takže jsme nepotřebovali žádné úpravy, ale je možné si ho nechat i vyrobit na míru. A cenově je to pořád v pohodě.
  2. Od výrobce přijde pařeniště rozložené a moje domněnka, že si ho složím sama, vzala rychle za své. Musela jsem povolat manžela, který tak měl možnost zužitkovat zkušenosti se skládáním Lega. Jestli jste na tom podobně jako já, doporučuju si připlatit za montáž.
  3. Přímo do země pod pařeniště jsem zatím vysela jen saláty, aby se probraly rychle k životu a co nejrychleji rostly. Už mám prostě absenci domácích vitamínů. A zabydlely se tam taky první sazenice – papriky, lilky, celer, květáky, kedlubny, pórky, fenykl a kapusta. Zbytek bude nejpozději na svátek Josefa. To se u nás v rodině traduje jako den, kdy mají být všechna semínka v zemi a dobře se nám to všem pamatuje, protože děda je Pepík 🙂 .
  4. Celou tuhle nádheru mám kvůli teplu. Díky němu totiž můžu vysévat semínka dřív než ven a ještě o něco dřív než přímo do skleníku. Dvojitá skleněná bariéra teplíčku pomůže a zároveň umožní, aby měly malé rostlinky dost světla.
  5. Kdybyste chtěli urychlovat výsev, zvládnete to s pařeništěm i bez skleníku. Stačí, když si vykopete na zahradě jámu o velikosti pařeniště, na její dno dáte čerstvý koňský nebo kravský hnůj a na něj min. 20 cm čerstvé zeminy (ideálně kompostu). Hnůj funguje jako topení, při rozkladu se zahřívá a tím vyhřeje i pařeniště.
  6. Pozor na zálivku. Semínka nesmí vyschnout, zastavil by se v nich proces klíčení a později růstu. Ze začátku je každý den kontrolujte a případně zalijte nebo roste. Ale! Už jsem zjistila, že vlhkost v pařeništi se drží daleko déle než ve skleníku jako takovém, takže když náhodou na kontrolu zapomenete, nic strašného se nestane.
  7. Teplo ano, ale… Riziko přehřátí je vysoké ve skleníku a v pařeništi umístěném ve skleníku je ještě větší 🙂 . Jakmile vyleze jarní slunko, je potřeba teplotu zkontrolovat a okno případně pootevřít, abyste si zeleninu neupekli dřív, než je žádoucí. Případně si pořídit automaticky otvíratelné okno na hydrauliku, které se otevře samo, když bude vevnitř vedro k padnutí.

Co vy? Máte skleník nebo pařeniště? Podělte se o zkušenosti a tipy pro nás začátečníky 🙂

Vložit odpověď

Send this to friend