Kdo hledá, najde

Začíná to u nás doma vypadat jako v džungli a už těžko hledám místo, kam by se vešly nové pokojovky nebo rozmnožené staré.

Takže už došlo i na kouty, které se můžou na první pohled jevit jako plant unfriendly. A objevila jsem pár rostlin, kterým se daří i ve stínu nebo tam, kam sluníčko zabloudí výjimečně.

Jestli máte tmavý byt, kout nebo prostě potřebujete zeleň, co přežije všechno, tady máte pár tipů:

Zelenec

Pamatuju si, že když jsem byla malá, byla tahle skoro až plevelnatá pokojovka úplně všude. A pak najednou odevšad zmizela. Když jsem jednou jela z návštěvy u tchýně, poskočila jsem radostí, když jsem zelenec viděla na okně a drze jsem si uštípla odnože.

Mám tušení, že to byla asi moje první kytka na parapetu a co si budem, můj přístup k rostlinstvu byl v začátcích dost macešský (některé by mohly dodnes vyprávět). Zelenec přesto přežil všechno, a tak bych ho ráda doporučila těm, co začínají a chcípne jim každá kytka (o dalších vhodných kytkách pro začátečníky jsem psala kdysi v tomhle článku).

Má rád rozptýlené světlo nebo světlejší stín, ale mám jeden exemplář v tom nejtemnějším koutě chodby, bydlí v tomhle samozavlažovacím květináči od Plastie, takže mu věnuju fakt minimum péče a daří se mu taky (na focení jsem ho z toho tmavého kouta vytáhla, abyste se mohli pokochat). Takže bez obav do něj.

Šplhavnice

Další favorit do skupiny nenáročných domácích kytek, tentokrát z řad táhnoucích se lián. My ji máme na poličce v koupelně, takže má relativně slušnou zásobu vzdušné vlhkosti, ale i tak ji jednou za týden až deset dní zaliju. Nic víc si nepřeje.

I přes minimum péče a umístění ve stínu má fakt velké přírůstky, za rok, co ji mám, vyrostla asi o metr a půl. Táhne se, a záleží jen na vás, jestli ji necháte pnout po obloukovité opoře nebo ji necháte s pomocí obmotat celou místnost dokola. Já jsem zvolila první cestu, ale ta druhá může být efektní.

Lopatkovec

Lopatkovec se mi vždycky hodně líbil a přiznávám, že mi dal fakt zabrat. Poprvé jsem si ho pořídila v Ikee a přežil možná 14 dní. Podruhé jsem si objednala sazeničku v nějakém on-line shopu a nedopadlo to o moc líp. Klapl mi až třetí pokus, u rostliny, kterou jsem vyswapovala.

A zjistila jsem docela důležitou věc. Lopatkovec potřebuje co nejvyšší vlhkost. Stín mu nevadí, nepravidelná zálivka taky ne, ale chce ho mít v nějaké vlhké místnosti nebo ho rosit. Pak pokvete do aleluja 🙂

Prodara japonská

Když ji necháte vyrůst, stane se z ní docela slušný solitér, dokáže vyrůst až do půldruhého metru. Ale pozornost bude přitahovat i za mlada. Je to docela výrazná rostlina s velkými listy (jsou velké asi jako dlaň) a ráda se množí.

Bez problémů zvládne i tmavé kouty nebo místnosti a jako bonus přežije i v mrazivé teplotě kolem nuly. Za mě tedy ideální adept do chodeb nebo na chalupy.

Kořenokvětka

Na závěr jedna libůstka. Dlouhověká, odolná a nenáročná. Jestli nezvládnete zelenec, zkuste kořenokvětku. Nevadí jí nepravidelná zálivka, dokonce přežije, i když ji nějakou dobu zapomenete zalít. Naopak jí to vyhovuje víc, než když ji budete přelévat.

Jo a co jsem zjistila až při psaní článku, tak zvládne nárazově teploty až do -5°C a Angličani ji nazývají barovou kytkou, protože prý zvládne i pobyt v zahuleném prostředí 🙂

A taky jsem zjistila, že dřív se dávala často jako svatební dar, protože symbolizuje houževnatost. Kdyby se tahle tradice obnovila, třeba by ubylo rozvodů 🙂

Tak pěstování zdar!

Napsat komentář

Tvůj e-mail nebude zveřejněn.

You may use these <abbr title="HyperText Markup Language">html</abbr> tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

Send this to friend