Začali jsme si doma hlídat, abychom se dostatečně dopovali vitamínem C. A to mě přivedlo k pátrání po tom, kolik ho asi tak může obsahovat zelenina a ovoce, co máme na zahradě.
Musím říct, že zjištění to pro mě bylo docela překvapivé. Je totiž celá řada plodů, které do těla dopraví víc vitamínu C než citrón (ten obsahuje 49 mg céčka ve 100 g dužiny). Věděli jste to? Já teda ne 🙂
Ještě než se pustím do vyjmenovávání vitamínových bomb, které nejspíš máte na záhonech taky (aspoň některé), je důležité vědět, že denní doporučená dávka vitamínu C pro dospělého člověka je v EU 60 mg (někteří odborníci ale doporučují dávky vyšší, až 250 mg) a při kouření, vystavování se rizikovým faktorům nebo nemoci potřeba stoupá. Taky je důležité vědět, že vitamín C si nedokážeme střádat do zásoby. Tělo si ho vezme tolik, kolik aktuálně potřebuje a zbytek vyloučí. Proto je důležité ho v přirozené stravě jíst průběžně, jednorázové nadopování se je k ničemu.
Tak tady ty obranáře před chřipkami, koronami a koneckonců i civilizačními chorobami máme. Čerpala jsem z Databáze složení potravin ČR a publikace Ovocie a zelenina – Potravinové tabuľky a jen upřesňuji, že hodnoty vitamínu jsou orientační, každý plod je jiný, a ve stavu za syrova:
Šípky (až 800 mg vitamínu C ve 100 g)
Šípky jsou neskutečný nakopávač. Každoročně si jich suším zásobu na zimní čaj. Co je důležité, tak při přípravě čaje se nasušená směs nesmí vařit, varem se totiž vitamín C ničí. Ještě víc vitamínu C je v sirupu, do kterého bych se letos ráda pustila.
Papriky (až 190 mg vitamínu C ve 100 g)
Nejvíc vitamínu C mají červené papriky, následují žluté a chilli a nejméně ho je v zelených (ty ho obsahují kolem 100 mg na 100 g plodu). Chilli papričky asi ve velkém množství jíst nedokážete, ale u nás jinak papriky nechybí v žádném letním a časně podzimním salátu. Mají rády teplo, takže letošní kapánek chladnější a deštivější léto pro ně nebylo ideální, ale na českých zahrádkách mají tradici.
Petrželová nať (178 mg vitamínu C ve 100 g)
Tohle zjištění pro mě bylo dost překvapivé, ale petrželová nať je super zásobárnou céčka. Takže už chápu, proč babičky dávaly do polívky „něco zeleného“ a najíždím na jejich režim. Petrželka navíc snadno roste, i ze semínka, a vypěstovat si ji můžete i doma na parapetu (tady je pár tipů, jak na to).
Černý rybíz (166 mg vitamínu C ve 100 g)
Osobně černému rybízu ještě pořád přicházím na chuť, zatím preferuji sladší červený (který má vitamínu C zhruba čtvrtinové množství). Nicméně rybízů není nikdy dost a za mě je to skvělý nenáročný keřík na olemování zahrady. My ho máme i u slepic, které si ho v sezóně ozobávají
Brokolice (120 mg vitamínu C ve 100 g)
Miluju film „V hlavě“ a v něm scénu s brokolicí. Jestli jste ho neviděli, doporučuju 🙂
Každopádně narážím na to, že spousta lidí má vůči téhle košťálovině předsudky a většina dětí ji nenávidí. Přimlouvám se proto, abyste jí dali šanci. Dá se upravovat stejně jako květák, pro slabší povahy bych doporučila polévku. Je jednoduchá na přípravu a vynikající.
Kapusta (95 mg vitamínu C ve 100 g)
A když už jsme si řekli, jak je to s brokolicí, tak by mě zajímalo, jak to máte s kapustou. Hlávkovou i růžičkovou. My z hlávkové děláváme kapustové karbanátky a růžičkovou zapékáme na grilu a obojí je skvělé. A teď, když vím, že obě kapusty mají docela dost céčka, jich budu pěstovat ještě o něco víc.
Květák (76 mg vitamínu C ve 100 g)
Co si pamatuju, květák byl součástí zahrady táty i dědy. Já ho miluju, ale vypěstovat si vlastní mi dělá trošku problém. Mám tušení, že složení naší půdy a nechemický přístup k pěstování nejsou s květákem úplně kamarádi, takže jsem se zatím pěkných velkých růžic ze zahrádky nedočkala, ale já to jednou zlomím.
Jahody (66 mg vitamínu C ve 100 g)
Sice mají krátkou sezónu, ale zato jsou snadné na vypěstování (moje tipy na pěstování jahod najdete tady) i domácí množení (zase mám zaručený tip na množení jahod, ten je pro změnu tady). S kupovanými bývá někdy potíž, protože do sebe mají tendenci natahovat pesticidy (podobně jako špenát) a tím pádem je domácí pěstování sázkou na jistotu.
Špenát (60 mg vitamínu C ve 100 g)
První jarní zelenina, která u nás vylézá ze záhonu. Snažím se ho neznehodnocovat vařením a výrobou pyré (to je výborné z mangoldu, který dělá větší listy), ale většinou ho používám zasyrova do salátů. A je skvělý.
Červené zelí (51 mg vitamínu C ve 100 g)
Co si budem povídat, ke kachničce a knedlíku je červené zelí topka. Takovou dobrotu si dopřáváme výjimečně a častěji děláme salát z čerstvého zelí nebo ho zkouším fermentovat. Obě varianty jsou prospěšnější než zelí uvařit. Jo a bílé zelí má céčka o chlup méně, udává se, že cca 39 mg na 100 g zeleniny, čínské má 36 mg na 100 g.
Kedlubny (48 mg vitamínu C ve 100 g)
Dlouho jsem si myslela, že kedlubny jsou vysloveně časně jarní zelenina. Že když je nechám na záhoně déle než do května, zdřevnatí. Letos jsem pěstovala permakulturní odrůdy z Permalandu a sklízela jsem je ještě o prázdninách v super kondici. Doporučuju.
Cibule (43 mg vitamínu C ve 100 g)
Nedokážu si představit zdlábnout celou cibuli naráz, ale moc ráda ji přidávám do zeleninových salátů nebo kopeček najemno nasekané třeba ke karbanátkům. Na vitamín C jsou stejně bohaté jak klasická cibule, tak i jarní varianta a tu můžete přidávat podle libosti opravdu kamkoliv.
Mochyně peruánská (30 mg vitamínu C ve 100 g)
Žluté sladkokyselé kuličky velikosti cherry rajčátka schované v lampionku. Tak vypadají plody na keříčku vysokém cca 80 cm. Letos jsme je měli na zahradě podruhé a jediný zádrhel při pěstování je ten, že rostlina je náchylná na polámání. Proto potřebuje pevnou oporu (tenká bambusová tyčka se mi u ní zlomila). Jinak si ale užije podle mého názoru záhon i větší květináč, navíc je dekorativní, takže může být součástí okrasné zahrady nebo terasy.
kedlubny se dají pěstovat celý rok 
šípky se sbírají na podzim před prvními mrazy 
černý rybíz je nejzdravější ze všech variant 
papriky jsou teplomilky, ale čeští zahrádkáři je mají rádi 
jahody jsou nejlepší z vlastní zahrádky 
mochyně peruánská je ideální ozvláštnění zahrady i jídelníčku
