Semínka jsou taková zrádná věc. Mezi jednotlivými pytlíčky můžou být cenové rozdíly až několika desetikorun, a tak člověka láká nakoupit to nejlevnější.
Jenže právě semínka jsou základem pro to, co budete v létě a na podzim jíst. Takže se nevyplácí nakupovat je zbrkle (Petro!), ale naopak pěkně s rozvahou a rozmyslem. Já to letos opět neudělala a mám trošku podezření, že doma s manželem závodíme v tom, kdo těch semínek nakoupí víc.
V každém případě se ale velkým obloukem vyhýbám semínkům označeným F1. Velmi jednoduše řečeno se jedná o hybridní semena. Tedy taková, která vznikla křížením několika odrůd s cílem vytvořit odrůdu odolnou chorobám a zároveň maximálně výnosnou. Samozřejmě za podpory chemie – hnojiv a postřiků. Třeba okurky už nemáte šanci koupit u klasických semenářských firem nehybridní, a velmi podobná situace se děje u rajčat. Nechci se pouštět do diskuse, jestli jsou hybridní semínka lepší než nehybridní, původní. Nejsem odborník a řídím se v tomhle směru především svými pocity (milí trolové). Co je ale jisté, tak z hybridních semen (F1) si neuděláte kvalitní vlastní semínka. Pokud je posbíráte, v dalším roce budete mít semena s označením F2, ze kterých už rozhodně nevyrostou ty krásné, odolné rostliny s přenádhernými plody (a nebo v dalších sezónách). Jestli vás tohle téma víc zajímá, zkuste nakouknout na web potravinovezahrady.cz, kde je mu věnován poměrně velký prostor.
Hlavní kritérium – nehybridní, původní odrůdy
Doma jsme se beze slov shodli, že půjdeme cestou maximálně tradiční. Tak jako naše babičky (než objevily kouzlo chemie). I když někdy ujedeme a nakoupíme konvenční semínka v zahradnictví, většinou si dáváme bacha.
A tohle jsou naše oblíbené obchody:
- Permaland. Objevil je manžel loni a prostřednictvím jejich semínek se tak postaral minimálně o 70 % naší úrody. Mají hodně semínek pod značkou ReinSaat, pro kterou mají exkluzivitu na českém trhu. Všechno je navíc v bio kvalitě (i když tohle označení nemám ráda, v tomhle případě je pro mě známkou, že semínka jsou bez chemie).
- Permasemínka. Všechna zdejší semínka pocházejí z české semínkové farmy a jsou „vyrobená“ tak, jak bych jednou chtěla semenařit i já pro svou potřebu.
- Semínkovny. Projekt, který se inspiroval ve Francii a spočívá ve sdílení semínek mezi zahradníky. Jedná se o bezplatnou záležitost a naprostou samozřejmostí je sdílení nemořených a chemicky neošetřovaných semen. Mrkněte, jestli nemáte nějakou ve svém okolí, už se docela rozrůstají.
- Seminkarna. Tohle je můj nejnovější „dodavatel“ semínek. On-line obchod, kde nabízejí nejen české druhy (i když i ty tam mají a jsou mi sympatické hlavně ty krajové), ale i od osivářů z Británie, Francie nebo Nizozemí, což je fajn pro odrůdovou pestrost. A protože od nich mám už druhou sezónu nejvíc semínek ze všech obchodů, domluvila jsem vám tam slevu:
Sleva do Seminkarna.cz je ve výši 20 %, platí celoročně, na vše (i zlevněné zboží). Pro její uplatnění zadejte v košíku kód Petra20 (při objednání z ČR) nebo Petra (při objednání ze SR).
K nám zabloudí včela i do 16. patra, ale nespoléhala bych na to a opylovala bych štětečkem.
Musím se přiznat, že jsem letos sáhla pro pěstování na balkoně po okurkách s označením F1… Bydlíme v 5 patře a máme zasklený balkon. I když je přes léto otevřený, tak mi přijde, že jsem tam moc opylovačů neviděla. Mám strach, jestli mi něco vyroste. Příští rok chci zkusit pěstovat i nějakou kytičku, abych opylovače přilákala…ale nevím. Máte zkušenost s pěstováním okurek na balkoně nebo ve skleníku?
Skleník stačí vždy jen otevřít, aby hmyz přiletěl a opyloval. U takto vysoko položeného balkonu s pěstováním zkušenosti nemám, není už to na opylovače moc velká výška? A letos nějaké okurky byly nebo ne? Ono obecně v květináčích je úroda menší než na záhonku – rostliny nemají tolik vláhy a živin.