Občas narazím na názor, že domácí zelenina je sice super, ale ve výsledku je taky několikanásobně dražší než kupovaná v obchodě. Třeba taková rajčata.
Tak jsem si řekla, že si letošní sezónu zkusím spočítat. Berte to jako takovou hru s penězi, protože samozřejmě nejde započítat všechno. Některé položky jsou diskutabilní. Třeba můj čas. Nepočítám ho, přestože ho do zahrady investuju hodně. Ale je můj, já jsem si svobodně rozhodla, jak s ním naložím a pěstování zeleniny je pro mě hobby. Ne výdělečná činnost.
Důležité je také uvědomit si, že větší je investice první rok, kdy je potřeba nakoupit veškeré vybavení. To ale vydrží víc než jednu sezónu, takže další roky už je část zadarmo. Zároveň je potřeba vzít v potaz, že taky veškerá investice může přijít vniveč, když přijde na začátku sezóny nějaká pohroma (jako u nás loni v létě) a z úrody není nic.
Snažila jsem se sepsat všechno, co jsem do rajčat investovala. Je potřeba samozřejmě brát ohled na to, že jich pěstuju docela dost, takže se náklady rozloží. Ale to už předbíhám.
Semínka rajčat
Letos pěstujeme 23 druhů a celkem je na záhonech 68 sazenic. Samozřejmě jsem nevysela 68 semínek, ale víc. Něco nevzešlo, něco nepřežilo mou „péči“.
Kupuju zásadně nehybridní semínka, takže zeleninu, která se dá semenařit. Jeden rok semínka koupím a když nám rajčata chutnají, na další roky už máme semínka vlastní a zadarmo. I kdybych nesemenařila, jeden sáček semínek mi stačí zhruba na 3 roky. Klíčivost se za tu dobu lehce sníží, ale pořád bude taková, že nebudu muset kupovat nová semínka.
Letos jsem kupovala 10 pytlíčků, cena se pohybovala od 50 do 70 Kč, vezmu tedy průměrnou cenu 60 Kč za jeden. Celkem tedy 600 Kč.
Vybavení pro pěstování
Při pěstování vlastních rajčat ze semínek je potřeba mít alespoň sadbovače, já je kupovala už předloni a slouží bez újmy. Jeden mě stál 69 Kč a vejde se do něj 13 různých druhů rajčat po 8 semínkách. Potřebovala jsem 2 a aby to bylo fér, započítávám je do letošní sezóny. Celkem tedy 138 Kč.
Kupovala jsem také substrát. Kupuju ho jen na semínka, pak už využívám zahradní zeminu a substrát kupuju bezrašelinový (o důvodech si můžete přečíst ve starším článku na téma rašelina). Stačilo mi jedno balení a stálo 179 Kč.
Pro pikýrování sazenic už nic nekupuju, využívám nahromaděné obaly od jogurtů nebo starší malé květináčky, které mi tu zbyly po něčem jiném. Takže nula.
Pěstování, zálivka
V květnu jsem rajčata přesadila do záhonů, zapíchala jsem k nim dřevěné tyčky (ostříhané větve z naší vrby), přivázala režným provázkem (resp. úplně původně jsem použila zánovní kovové tyčky, ale přišlo mi, že se u nich letos rajčatům extra nelíbí a vyhodila jsem je). I kdybych na rajčata během sezóny spotřebovala celý provázek, což se nestalo, stál mě 35 Kč. Budiž, ať je ve výčtu každá desetikoruna.
Zálivku jsem hlídala jen v prvních dnech / týdnech po přesazení, využívala jsem k tomu dešťovou vodu ze sudů, vlastní ruce a konev. Investice 0 Kč. Dál už se o zalévání nestarám, ač je dost sucho, protože mám všechny záhony zamulčované silnou vrstvou travní mulče a zem si vláhu drží.
Hnojení rajčat
Rajčata jsou dost náročná na živiny, takže jsem záhony loni pohnojila koňským hnojem (mám ho zadarmo), případně využívám zahradní kompost. Obojí je za nula (dopravu nepočítám).
V době, kdy jsem vysela semínka, přesadila sazenice na záhon a když pak rajčata začala nasazovat plody, zalévala jsem probiotiky Weiki. Jedno balení stojí 245 Kč, spotřebovala jsem 2. Při výsadbě do záhonů jsem do každé jamky dala Symbivit, spotřebovala jsem 750 g balení, které stojí 295 Kč. To jsem si nekoupila, ale je fér ho započítat. Obojí je přírodní, má za cíl zvýšit vitalitu rostlin i úrodu a obojí za mě skvěle funguje.
V průběhu sezóny jsem rostliny stříkala preventivně proti plísni. Střídám mléko (spotřebovala jsem ho 2 litry po 18 Kč za litr) a Polyversum (stačí mi jedno balení za 150 Kč na celou sezónu).
Celková investice do rajčat
Když to všechno sečtu, dojdu v prvním roce pěstování k sumě 1 923 Kč. Je to hodně nebo málo? U nás to vychází za kilo asi 9,42 Kč.
Při porovnání s cenou v obchodě, teď v sezóně stojí rajčata (ta, co jsou chuťově aspoň průměrná) minimálně 80 Kč za kg. To znamená, že za svou investici do vlastních bych si pořídila 24 kg rajčat.
Nemám zváženo, kolik kg rajčat jsem sklidila (a ještě sklidím, sezóna není u konce), ale na internetu jsem vypátrala, že průměrný výnos keříku rajčat je 6 – 9 kg na rostlinu. Předpokládám, že to bude z hybridních odrůd, které mají výnos větší. Je jasné, že obří odrůdy jako býčí srdce budou co do váhy sklizně jinde než divoká rajčátka s plody velikosti skleněné kuličky, ale myslím, že jako vodítko to poslouží. Ať nežeru, zůstanu u našich permakulturních rajčat na polovině spodní hranice výnosu, tedy 3 kg na jeden keřík. Z 68 sazenic, které stále na záhoně jsou, bych tedy měla letos sklidit 204 kg rajčat. Cena za kilo v tom případě vychází na 9,42 Kč.
Kompletní přehled investic první a další roky
| Položka | Cena v 1. roce | Cena v dalších letech |
| Semínka (10 odrůd) | 600 Kč | 0 Kč |
| Sadbovač | 138 Kč | 0 Kč |
| Substrát | 179 Kč | 179 Kč |
| Provázek | 35 Kč | 35 Kč |
| Probiotika | 490 Kč | 490 Kč |
| Symbivit | 295 Kč | 295 Kč |
| Postřiky | 186 Kč | 186 Kč |
| Celkem | 1 923 Kč | 1 185 Kč |
Také dávám Symbivit a myslela jsem, ze Polyversum jde proti tomu, ale nejsem žádný odborník. Takže se toho nemusím bát?
Nad tím jsem nikdy nebádala, Symbivit jsou „houbičky ke kořenům“, Polyversum používám v podobě postřiku, podle popisu výrobce by se měla tahle chytrá houba živit spórami plísní, takže mi to z laického pohledu přijde jako nekonfliktní soužití. Ale jestli to chcete vědět opravdu s jistotou, raději se obraťte na výrobce jednoho nebo druhého 🙂
Čas můžete počítat, pouze pokud to neděláte jako koníčka, ale abyste ušetřili. Pro mě je zahradničení relax a příjemné trávení volného času a rozhodně to nemohu srovnávat s tím, že bych místo toho byl v práci a rajčata si koupil. Prostě nelze vše přepočítávat na peníze.
Máte to moc pěkně spočítané, Petro.
Také přidám svoji kalkulaci, jestli nevadí:
– semínka vlastní, semenařím si staré odrůdy, původní rajčata byla na ochutnávku, klíčivost mám stále víc jak 9/10, nemám problém s křížením, prostě kouzlo starým odrůd, ročně +- 85 rostlin, takže 0.-
– sadbovače nevlastním, používám pečlivě vymyté misky od masa, kelímky od jogurtu apod, opět 0.-
– substrát nekupuji, pořád ještě mne za ty roky nikdo nepřesvědčil, že bych ho potřebovala, kvalitní semínka nemají problém klíčit v zahradní zemině, jen ať ví, co je čeká rovnou od začátku. Opět 0.-
– hnojivo nekupuji, mám slepice, tudíž zkvašených kuřinců dostatek, mám vlastní kvalitní kompost, výluh z kopřiv je rovněž zdarma. Zase 0.-
– postřik u mě na zahradě má místo jeden jediný a to odvar z chilli, česneku a máty. Ingredience vlastní, ale ať nežeru, přivést k varu třikrát za sezónu dva litry vody není zdarma, nicméně netuším na kolik to vyjde. Počítám max par destikorun. Odvar funguje jak na plísně a houbové choroby, tak na savý a žravý hmyz
– voda dešťová
– čas je subjektivní, jsem pečovatel 24/7 o své autisticke děti, které se učí doma, výdělečná bych stejně ani bez zahrady nebyla, takhle se děti učí praktické znalosti a dovednosti, za mě lepší pobyt na zahradě než platit knížky nebo apku k výuce přírodovědy. Za mě tedy opravdu 0.-
Nevyměnila jsem výdělečnou činnost za pěstování zeleniny, ale bezesporu naší zeleninovou soběstačností ušetříme, protože za těch par desetikorun bych celkem určitě nenakoupila tolik rajčat, kolik sklízím (a sklízím jich opravdu pozehnaně až do pozdního podzimu)
Celkem všechno se dá dělat draze a dá se to dělat i úplně obyčejně, stačí si jen vybrat nedělat z toho takovou vědu.
Hezký den Šárko, určitě nevadí a Váš přehled je moc pěkný, byť v něm cítím trochu rýpanec :). Moje počty neměly ukázat, jak to dělat nejlevněji. Vždy je kde ušetřit. Chtěla jsem ukázat, že i kdyby člověk k pěstování rajčat nakoupil cokoliv, vždy vyjdou výrazně levněji než kupovaná v obchodech.
Dobrý den, Petro. Moc pěkně jste všechno sesumírovala. Ale za mě tam chybí ten čas. Proč? Protože když jste na zahradě, nemůžete vydělávat, a tak se připravujete o peníze, které byste jinak měla (kdybyste nebyla na zahradě). Jakmile čas započítáte (pozor, i ten na sklizeň), jste na násobcích vašeho původního výsledku. A vzhledem k tomu, že dnes se dají koupit opravdu vynikající rajčata od českých pěstitelů, už se nedá hrát ani na rozdíl v kvalitě (leda snad když vezmu v úvahu nehybridni odrůdy).
Já si rajčata taky pěstuju i další zeleninu a ovoce, ale stále více se kloním k tomu, že výhodnější je nákup na farmě…
Hezký den Leni, já nad tím časem hodně přemýšlela, nakonec jsem ho tam nedala a důvod vysvětluji v textu. Je to volný čas, který potřebujeme všichni v rámci nějaké psychohygieny. Takže se s ním nedá kalkulovat tak, že bych místo toho mohla vydělávat. Nemohla (a jako živnostník jsem si toho moc dobře vědoma) – prostě není v lidských silách pracovat bez volného času a mít naceněnou každou hodinu dne. Tato rovina u mě tedy padla okamžitě. Pokud nad časem stráveným zahradou uvažuji jako o volném čase, mám spoustu možností, jak s ním naložit. Většina aktivit by mě naopak něco stála (povalování se u televize, čtení, návštěva fitka…). Takže se na to dá dívat i perspektivou, že jsem naopak ušetřila (což prosím berte jako nadsázku) :).
V tomhle souhlasím s Petrou, taky čas nepočítám, protože je to prostě koníček. I když je fakt, že jako zaměstnanec ve firmě, která neproplácí přesčasy, to mám jednoduché – prostě 7.5 hod pracovní doba a nazdar. Ale i kdyby proplácela, rozhodně bych netvrdila, že kdybych netrávila na zahradě, můžu o to víc vydělávat. Jakože… můžu, ale to si můžu říct, že bych mohla víc vydělávat, kdybych míň spala, kdybych nechodila ven, kdybych se nevěnovala svým kočkám… Takhle to IMHO prostě počítat nejde.
Hezký den Evi, děkuju :). Ono v tomto případě si každý najde opodstatnění pro své argumenty a asi bude mít pravdu :). Ve chvíli, kdy máme zahradu jako koníček, není vůbec co řešit :). Ať se Vám záhonky zelenají.