Pěstování bez rašeliny

Řekla jsem si, že každý rok udělám aspoň malý krůček k udržitelnějšímu životu. A letos přišla řada na rašelinu.

Vlastně mě nenapadlo nad ní přemýšlet jako nad problematickou surovinou do chvíle, než jsme si loni prošli rašeliniště Červené blato v jižních Čechách (mimochodem moc pěkná procházka, jestli jste tam nikdy nebyli). Tam už se sice rašelina netěží, je to CHKO, ale jinde (i u nás) ano.

Až tehdy mi docvaklo, že s tou rašelinou na zahradě to není jen tak. Při podrobnějším hledání jsem zjistila, že 91 % v současnosti těžené rašeliny se používá v zahradnickém a zemědělském byznysu, a to už je na přírodu slušná nálož.

Proč je rašelina problém

Rašeliniště jsou extrémně citlivým ekosystémem. Jednak poskytují domov tisícům živočichů vázaných na toto unikátní prostředí, zároveň slouží jako obrovská zásobárna vody (bažiny), která chrání před povodněmi a také v sobě zadržují CO₂. Jakmile se plocha rašelinišť výrazně sníží, dojde k jeho uvolnění do ovzduší a tím obrovskému skleníkovému efektu. Navíc se logicky zvýší riziko záplav.

Podle odborníků jsou rašeliniště z hlediska zadržování oxidu uhličitého důležitější než deštné pralesy.

Rašelina se těží ze stovky let starých rašelinišť. Jedná se vlastně o shnilé kořeny mechu rašeliníku. Ten nahoře roste rychlostí 1 mm za rok, zatímco dole tleje a mění se na rašelinu. Právě proto, že roste tak pomalu, dá se v případě rašelinišť mluvit o neobnovitelných zdrojích. A podle toho bychom k nim měli přistupovat.

Rašelina na zahrádkách

Rašelina se používá pro nadlehčení půdy a taky proto, že zadržuje vodu. Když se podíváte na složení téměř kteréhokoliv pěstebního nebo výsevního substrátu, zjistíte, že obsahuje rašelinu. A není jí málo.

Přitom podle ekologických sdružení není až takový problém rašelinu nahradit. Respektive opačně – rašelina se původně začala používat tam, kde byla půda zničená průmyslovými hnojivy, absencí využívání kompostu nebo hnoje, tím pádem byla hutná a bez organických složek. Takže kdo se o svou půdu s láskou stará, rašelinu vůbec nepotřebuje. Třeba Britská královská zahradnická společnost snížila svou spotřebu rašeliny za posledních 10 let o 90 %.

Jak nahradit rašelinu

Je jasné, že přestat ze dne na den používat rašelinu je asi nereálné, ale každé nespotřebované kilo se počítá.

Pro začátek úplně stačí použít jiný substrát než klasický s obsahem rašeliny. Pátrala jsem po českých e-shopech docela dlouho a překvapilo mě, že jediný substrát bez rašeliny u nás má značka Compo (jestli jsem nějakou nedohledala, budu moc ráda za doplnění, protože jeden jediný bezrašelinový substrát v republice je dost tragédie). Podařilo se mi ho koupit v e-shopu Uni hobby. Už si v něm hoví první semínka z jarního výsevu a konzistencí připomíná klasický.

EDIT z roku 2023: Nabídka bezrašelinových substrátů se rozrůstá, existuje už i pod značkou T.A. Organic soil Light, nabízí ho e-shop Hexagarden.cz

Mimochodem nevím, jestli jste si toho všimli, ale většina u nás prodávaných substrátů kromě rašeliny obsahuje také hnojiva. Jen takový bod k zamyšlení pro ty, co se snaží pěstovat jako já bez chemie.

Výroba domácího substrátu

Společnost nám všem vnutila myšlenku, že bez koupeného substrátu nemůžeme předpěstovávat. Je to lež. Stačí mít na zahradě kompost (jestli ho máte, ale nevíte, jestli kompostujete správně, mrkněte na můj starší článek o kompostování), ten smíchat se zeminou ze záhonů (obojí prosáté) v poměru 1:1 a vesele pěstovat. Pokud by byla směs na pohled příliš těžká, je možné pro výsevy přidat trochu písku.

Jestli chcete mít vlastní substrát ještě vychytanější, můžete do směsi zeminy a kompostu přidat drobnou dřevěnou drť, piliny nebo nadrcený papír (nepotištěný). Všechny tyto materiály zeminu nadlehčí. Vhodnou a rašelině podobnou surovinou jsou i kokosová vlákna, která se dají samostatně koupit v obchodech a jsou vlastně odpadním produktem při výrobě zboží z kokosových ořechů v jihovýchodní Asii, ale u nich je zase diskutabilní uhlíková stopa vzniklá dlouhou dopravou.

Substrát pro kyselomilné rostliny

Na zahradě je pár rostlin, které vyžadují kyselou půdu. Jde třeba o azalky, rododendrony, borůvky nebo magnólie. Ani ty není nutné zasypávat rašelinou, i když jestli snížíte její spotřebu ve všech ostatních případech, nebude to taková tragédie.

Substrát pro ně stačí obohatit jehličím, drtí z kůry jehličnatých stromů nebo lesní hrabankou, pokud vlastníte les (podle zákona je odnášení hrabanky z lesa zakázané).