Kdybych měla spočítat, kolik peněz jsem vyhodila za zahradní nářadí, které po prvním (nebo druhém) použití skončilo v popelnici, asi bych si rvala vlasy hrůzou.
Už čtrnáct dní je předmětem našich večerních hovorů zahrada.
Na zahradničení miluju i ten zimní spánek. Jen díky němu mám totiž šanci trávit večery s knížkou v ruce a nabírat teoretické znalosti, které hned se hned na jaře pokouším převést do praxe. A tohle jsou moji letošní favorité.
V dětství jsem měla našlápnuto na slušnou alergii na pokojovky. Táta totiž ozelenil každý parapet tak, že se nedalo otevřít dokořán snad jediné okno v bytě.
Celý život jsem byla zvyklá, že jakmile mě začne bolet v krku, nezaberou ani chemikálie a já prostě lehnu.
Animovaného krtečka jsem jako dítě milovala.
Letos je to snad poprvé v životě, kdy už mám nakoupené dárky pod stromeček. A tak mám čas taky trošku zevlovat a koukat, kdo prodává jaké krásy.
Taky jste podlehli trendu bio potravin? Já na rovinu přiznávám, že u nás doma je tohle slovo skoro zakázané.
Loni a vlastně i předchozí roky jsme na podzim trošku polevili a dali přednost válení se u krbu s knížkou v ruce, takže zahrada zapadla sněhem, než jsme ji stihli zazimovat.
Pořád se mi doma nepovedlo vychytat skladování zeleniny. A bohužel kvůli tomu dost často skončí na kompostu to, co by mělo být spíš v břiše.