Tak, a máme plíseň na rajčatech

Plíseň na rajčatech mě děsila v podstatě od začátku letošní sezóny. I když jsem se snažila rostliny ochránit, jak se dá, stejně se tahle pohroma nevyhnula ani naší zahradě.

Prevence plísně rajčat

Deštivý a relativně chladný u nás byl už květen po zmrzlých, kdy se mají sazenice sázet na venkovní záhony. Trošku jsem tušila, že to může být prů.er, tak jsem přijala všechna možná preventivní opatření proti plísni.

Naprosto zásadní je maximálně omezit vlhkost.

• Sazenice rajčat sázet dostatečně daleko od sebe (80 – 100 cm), aby ke každé z nich mohl proudit vzduch. Nejlepší rajčatové stanoviště je světlé a slunečné.
• Měnit rajčatový záhon. Naprosto nevhodné je stanoviště po bramborách a cuketách.
• Hned od začátku dát k rajčatům oporu, aby neležela na zemi.
• Zaštipovat boční výhony tyčkových rajčat, aby moc nekošatěla. Jestli nevíte, jak vyštipovat rajčata, mrkněte na tenhle návod.
• Zalévat jen ke kořenům, ne přes listy, a lepší ráno nebo přes den, než večer. Mně se osvědčilo záhony mulčovat trávou, zálivku pak skoro nepotřebují.
• Když jsou rostliny větší, není od věci otrhat listy v nejnižších patrech. Někteří zahradníci s postupující sezónou otrhávají listy všechny, aby šlo maximum energie do zrání plodů.
• Doporučuje se k rajčatům sázet kvůli chuti a ochraně také bazalku, afrikány a měsíček lékařský. První dvě mám v záhonech pravidelně, letos bohužel nezafungovaly, měsíček příští rok určitě zkusím. Měl by dezinfikovat půdu.

Vyplatí se objevovat nové druhy rajčat. Jak píše Marek Kvapil na svém webu Potravinovezahrady.cz, jako prevence plísně funguje i experimentování s odrůdami rajčat. Každá se hodí do trochu jiných podmínek a mně se to potvrdilo letos, kdy jako první odešlo San Marzano – rajče, které miluje suché italské kopce a letošní vlhkost českého léta mu vysloveně uškodila.

Co dělat, když už rajčata napadne plíseň

Plíseň poznáte na rajčatech relativně jednoduše – tvoří černé fleky na stoncích a listy vypadají, jak kdyby je sežehnul mráz nebo sluníčko.

Jakmile plíseň na rajčatech objevíte, na nic nečekejte. Při lehkém napadení můžete pohromu oddálit odstraněním napadených částí rostlin. Při větším napadení vyhoďte celé keříčky. Pozor, je potřeba je vyhodit nebo spálit, rozhodně nepatří do kompostu.

Zachraň, co se dá a stříkej

Když už se člověk s tou zelenou drobotinou patlá, nechce, aby mu ji hned na začátku sezóny sebrala plíseň. Takže možná první myšlenka, která mi bleskla hlavou, byla „no tak poprvé v životě použiju na rajčata chemii…“. Rychle jsem ji zahnala (koneckonců každý rok počítáme s tím, že část úrody zařve – kvůli počasí, škůdcům nebo čemukoliv jinému) a šla hledat možné způsoby boje s plísní, které budou v souladu s mým pěstováním bez chemie. Tady jsou – jen předesílám, že ne všechny mám vyzkoušené, tak si je přeberte podle svého přesvědčení a uvážení.

Postřik z mléka a vody

Skvěle funguje, jen je potřeba začít s postřikem preventivně, případně při opravdu minimálním napadení plísní. Protože jsem z letoška poučená, jak snadno se na tuhle prevenci zapomene, dala jsem si na preventivní postřik rajčat upomínku do mého zahradnického kalendáře. Rozhodně doporučuju použít nízkotučné mléko (naředit vodou v poměru 1:1), u plnotučného mi zůstal na listech a plodech zachycený tuk, který velmi rychle zplesnivěl.

Prášek do pečiva

S plísní by měl dokázat zatočit prášek do pečiva rozmíchaný v poměru 5 lžiček na 5 litrů vody zakápnutý rostlinným olejem. Aplikovat se doporučuje jednou za tři dny na postižená místa.

Polyversum – chytrá houba

Na tohle mě upozornilo několik holek na Instagramu. Jedná se o houbu, která požírá ostatní houby, takže i plíseň na rajčatech. Kromě toho, že své konkurenty sežere, poňouká rostliny k lepší imunitní reakci. Jakmile zdlábne vše, co má, hybernuje a probere se zase, když je potřeba. Zní to skoro ideálně, na internetu jsem našla názory pro i proti, tak jsem chytrou houbu objednala a na rajčatech ji vyzkouším.

Edit po konci sezóny: chytrá houba zafungovala skvěle, plíseň na rajčatech už se dál nešířila. Bohužel už ale byly rostliny napadené tolik, že je ani zástava nezachránila. Takže mám nakoupeno a příště ji použiju preventivně.

Rostlinné výluhy

Fungují jako hnojivo i prevence. Jako postřik proti plísni jsem je zatím nezkoušela, ale spousta z vás mi je doporučovala. Podle vás údajně funguje přesličkový odvar s mlékem, výluh z křídlatky nebo česnekový výluh (3 stroužky česneku přelité 5 l vařící vody, jeden den odstáté a naředěné v poměru 1:3 stříkat na postižená místa).