Dlouho jsem žila v tom, že existují dvě použitelné vánoční kytky. Vánoční hvězda a vánoční kaktus. Vrchol mojí adventní výzdoby. A postupně zjišťuju, že pokojovek, které v zimě nebo přímo o Vánocích kvetou, je daleko víc.
Když se podívám z okna, tak už jsou všude kolem téměř holé stromy. A mám pocit, že široko daleko jsme zase jediná zahrada, na které zůstane jejich listí až do jara na zemi.
Loni a vlastně i předchozí roky jsme na podzim trošku polevili a dali přednost válení se u krbu s knížkou v ruce, takže zahrada zapadla sněhem, než jsme ji stihli zazimovat.
Doma vysít, po pár týdnech přesadit a přesunout do venkovního fóliovníku a nakonec na záhon. Přirozená cesta, kterou právě teď dost narušují neobvyklé mrazy.
Co si pamatuju, táta každý rok na podzim zryl všechny záhony, aby je měl připravené na jarní výsev.
Nemám ráda zimu a až donedávna jsem na ni nadávala. Hnusné počasí, mráz lezoucí až pod spodní prádlo a nulová úroda na zahradě.