Skáču kolem sazeniček od března. Každý den zkontrolovat improvizovanou pěstírnu ve sklepě, všechny parapety i kuchyňskou linku. Orosit, zalít, případně dosít, co zašlo. Tak logicky nechci uspěchat jejich přesun ven, aby neumrzly. Jenže letos se zima přelila do jara tak rychle, že by jeden řekl, že už mrazy nepřijdou. Takže mám svrbění. Ale počkám. Proč?
V březnu zaseju, na přelomu března a dubna přepikýruju, na konci dubna v případě potřeby ještě jednou a po zmrzlých v květnu přesadím ven.
Kdybych měla spočítat, kolik peněz jsem vyhodila za zahradní nářadí, které po prvním (nebo druhém) použití skončilo v popelnici, asi bych si rvala vlasy hrůzou.
Už čtrnáct dní je předmětem našich večerních hovorů zahrada.
Na zahradničení miluju i ten zimní spánek. Jen díky němu mám totiž šanci trávit večery s knížkou v ruce a nabírat teoretické znalosti, které hned se hned na jaře pokouším převést do praxe. A tohle jsou moji letošní favorité.
Pěstování jahod vypadá jednoduše, vždyť vyrostou skoro všude. Jenže jestli chcete, aby se vám sazeničky odměnily opravdu bohatou úrodou, rozhoduje pár základních věcí: kdy je zasadíte, jakou odrůdu vyberete, jak připravíte půdu a jak se o ně staráte přes sezónu. Pojďme merknout na jedenáct pravidel krok za krokem, od výsadby po sklizeň, ať máte sladké jahody i tam, kde to sousedům zrovna nejde.
Zeleninová sezóna jde pomalu ale jistě do kopru, tak začínáme přemýšlet, jak tu naši zahradu trošku vytunit. A tak jsem si řekla, že by bylo fajn vyrazit na Zahradu Čech.
Ředkvičky, kedlubny, saláty už jsou pryč ze záhonů a zeje po nich prázdné místo. Je začátek léta a říkám si, proč tu prázdnotu něčím nevyplnit.
Doma vysít, po pár týdnech přesadit a přesunout do venkovního fóliovníku a nakonec na záhon. Přirozená cesta, kterou právě teď dost narušují neobvyklé mrazy.
Co si pamatuju, táta každý rok na podzim zryl všechny záhony, aby je měl připravené na jarní výsev.