Sezóna rajčat je na mě každoročně příliš krátká. A přijde mi, že ta letošní utekla obzvlášť rychle.
Kdybych mohla mít na zahradě jen jedinou zeleninu, byla by to rajčata.
Dovolili jsme si odjet na pět (!) dní pryč a zahrada nám to nedarovala.
Cukety považuju na zahradě za sázku na jistotu.
Vedeme doma společnou válku proti cukru a snažíme se ho maximálně omezovat.
Letos si daly pampelišky docela načas a já se jim upřímně řečeno ani nedivím. Taky bych se v těch mrazech nehrnula na světlo boží. Každopádně teď už jsou venku a za chvíli zase nebudou.
Skoro každý, před kým se zmíním, že máme doma rýmovník, se zajímá, k čemu tahle kytka je. Mám ji doma teprve rok, ale nedám na ni dopustit. Je totiž kouzelná.
Mám rok od roku větší problém s kupováním vánočních dárků. A problém vlastně dvojího charakteru.
Tak jo, nebudu si tu hrát na skvělou zahradnici a podělím se i o svoje faily. Letos se mi nějak nepodařilo včas zasadit rajčata a tahle chyba se se mnou táhla celou sezónu.
Na světě snad neexistuje odolnější rostlina, než je máta. Byla to první bylinka, kterou jsem od táty na zahradu dostala. Půl roku živořila v květináči, než jsem jí našla ideální místo. Jasně, že byla základním stavebním kamenem pro bylinkovou zahrádku.