Tak je to tu po roce zas. Opět se roztáčí kola nákupního šílenství a bezhlavého utrácení.
Šípky jsou to nejlevnější instantní zdraví, které si člověk může dopřát.
Zavařování je láska. Tak velká, že ho na konci prázdnin proklínám, protože u plotny a zavařovacího hrnce trávím víc času, než bych chtěla.
Mám pro vás tip, jak efektivně nakládat s kuchyňským odpadem. Bokashi kompostér ho přemění na hnojivo, které ocení pokojovky i zahrada.
Mám ráda tu zelenou džungli, co nám na oknech vytvářejí pokojovky. Asi tu máme dobré prostředí, protože více méně bez práce většina z nich krásně prospívá.
Každý rok do poslední chvíle vybírám, co komu koupím pod stromeček, někdy je to fakt dost náročné a vraždila bych za dobrý tip.
Začíná to u nás doma vypadat jako v džungli a už těžko hledám místo, kam by se vešly nové pokojovky nebo rozmnožené staré.
Tohle není hejt. Jen takové malé zamyšlení obyčejného člověka, co se snaží žít tak, aby po sobě nenechal pustinu.
Valentýn. První Máj. Znovuobjevené MDŽ. První (a nebo taky tisící) rande. Příležitostí, kdy můžete někomu vyznat lásku, je nespočet.
Dlouho jsem žila v tom, že existují dvě použitelné vánoční kytky. Vánoční hvězda a vánoční kaktus. Vrchol mojí adventní výzdoby. A postupně zjišťuju, že pokojovek, které v zimě nebo přímo o Vánocích kvetou, je daleko víc.