Šípky jsou to nejlevnější instantní zdraví, které si člověk může dopřát.
Sběr je zadarmo a když je dobře zpracujete, skvěle fungují jako zásobárna vitamínu C (obsahují ho ze všech u nás dostupných plodin nejvíc, o tom už jsem dřív psala, tak se nebudu opakovat). Abych vám dokázala dát co nejpodrobnější návod na zpracování a sběr šípků, zapátrala jsem ve starých herbářích. Tak pojďme na to.
Jaké sbírat šípky
Šípky vhodné ke sběru má každá plodová růže. Když neostříháte ty na zahradě, udělají šípky také, jsou také zdravé, ale tvorba plodů růže zbytečně vysiluje. Takže se na to vykašlete a vyrazte na nejbližší louku. U nás máme to štěstí, že šípkový keř je opravdu na každém rohu a šípky můžete sbírat ze všech. Neexistuje růže, jejíž šípky by se nedaly jíst.
Přemrzlé nebo nepřemrzlé?
Tohle je otázka, kterou jste mi na Instagramu pokládali nejčastěji. Je to jednoduché. Pokud chcete šípky sušit na čaj, sbírejte zralé (jasně červené), tvrdé, nepřemrzlé. Právě v tuhle chvíli mají nejvyšší obsah vitamínu C a když je necháte přemrznout, o část přijdou. Na druhou stranu, když se šípky nechají přemrznout a změknout, jsou vhodnější na tepelné zpracování. Takže na nejrůznější marmelády, sirupy apod. Snadněji se s nimi pracuje, a to, že ztratí trochu vitamínů, tolik nevadí, protože ho stejně zničíte varem.
Jak sušit šípky
Ideální je čerstvě natrhané šípky lehce oprat, nechat okapat a dát vcelku do sušičky. Vhodná je i trouba, ale vyhnula bych se sušení na vzduchu. Jak jsou velké a tvrdé, trvalo by to dlouho a riskovali byste vznik plísní. Možná bude fungovat i sušení na kamnech nebo u krbu, ale to jsem nezkoušela.
Zásadní je teplota sušení, která nesmí přesáhnout 80 °C, lepší je do 70. Vitamín C prostě nemá rád moc velké teplo.
Dobře usušené šípky poznáte podle toho, že jsou tvrdé, nejdou promáčknout a chrastí jak kostičky Lega.
Jak šípky skladovat
Skladování je jednoduché – stačí usušené plody schovat do plátěného pytlíku (nemusíte se bát vlhkosti, šípky nemají tendenci ji do sebe natahovat – samozřejmě předpokládám, že je budete skladovat někde ve spíži, ne ve vlhkém sklepě) nebo patentní sklenice.
Co pro mě bylo překvapující, je, že se mají skladovat vcelku. Já si je s oblibou nadrtila na celou zimu dopředu a babky kořenářky tento způsob nedoporučují. Opět proto, že skladováním v nadrceném stavu z šípků rychleji mizí vitamín C (mimochodem za rok z nich zmizí i při skladování vcelku 50 % céčka).
Jak si připravit šípkový čaj
Na tuhle fintu jsem hrdá, protože mám pocit, že se mi podařilo přípravu šípkového čaje vytunit:
- Šípky nadrtím. Po zkušenostech používám mixér, je to nejčistší práce a stačí pár pulsů, někdo je drtí v hmoždíři, dá se použít i palička na maso nebo váleček na nudle (před tím si dejte celé šípky do nějakého sáčku)
- Vodu ohřeju na 60 °C, na víc ji neohřívejte (zase byste zbytečně ničili vitamín)
- Nadrcenou porci šípků (na půllitrový hrnek dávám cca 2 čajové lžičky) dám do čajového sáčku (dají se koupit buď jednorázové papírové nebo už se objevují i bavlněné pro opakované použití) a přeliju vodou. Kdo nechce využívat čajové sáčky, může sáhnout po hustém plátýnku. Všechny tyhle způsoby spolehlivě zachytí chloupky z šípků, které jinak dost škrábou v krku. V tomhle případě moc nefungují klasická čajová sítka.
Čaj se dá připravit i za studena, macerováním. Je potřeba ale na přípravu čaje myslet s předstihem a založit na něj aspoň 12 hodin předem. Porci šípků (zase v sáčku nebo přes plátýnko) zalijte studenou vodou, přiklopte a nechte třeba přes noc vylouhovat. Před pitím stačí nápoj jen ohřát (nepřežeňte to s teplotou) a popíjet.
