Kdybych mohla mít na zahradě jen jedinou zeleninu, byla by to rajčata.
Cukety považuju na zahradě za sázku na jistotu.
Ředkvičky, kedlubny, saláty už jsou pryč ze záhonů a zeje po nich prázdné místo. Je začátek léta a říkám si, proč tu prázdnotu něčím nevyplnit.
Vypadá jako docela roztomilý tvoreček, ale během jedné noci dokáže spást záhon kedluben. Osobně slimáky považuju za jedny z největších škůdců na zahradě.
Řekla bych, že jsem k fauně na zahradě docela tolerantní. Snažím se výpěstky bránit jen vlastními silami a maximálně omezit chemii. Takže utrácíme nesmyslné peníze za ochranu před slimáky, sítě na ptáky a nevím co ještě.
Letos si daly pampelišky docela načas a já se jim upřímně řečeno ani nedivím. Taky bych se v těch mrazech nehrnula na světlo boží. Každopádně teď už jsou venku a za chvíli zase nebudou.
Doma vysít, po pár týdnech přesadit a přesunout do venkovního fóliovníku a nakonec na záhon. Přirozená cesta, kterou právě teď dost narušují neobvyklé mrazy.
Co si pamatuju, táta každý rok na podzim zryl všechny záhony, aby je měl připravené na jarní výsev.
Tohle si sem prostě musím odložit. Tak dlouho koumám, co k čemu zasadit na záhon, dělám si výpisky z knížek a ejhle, super návod už existuje.
Loni jsem byla nedočkavá a vysela semínka zeleniny hodně brzy - už někdy v únoru. Letos se cítím poučenější, přes zimu jsem načetla spoustu chytrých knížek a donekonečna tahala rozumy z táty, tak se cítím jako odborník :). Uvidíme, jaká bude realita.