Na úvod je potřeba říct, že artyčok nemám ráda. Ochutnala jsem ho párkrát v životě a prostě na tomhle kousku zeleniny nenacházím nic zázračného. Ale respektuju, že ho má rád Honza, a tak se o artyčok už pár let snažíme.
Víte o tom, že posekaná tráva nemusí skončit na kompostu nebo v biopopelnici? Je to skvělý materiál, díky kterému můžete podpořit růst rostlin všeho druhu a navíc získat převahu nad plevelem.
Moje babička jahody proklínala. Dodnes si ji pamatuju, jak se v plavkách plazí ve středně velkém jahodovém záhonu, okopává ho a u toho nadává jako špaček, že jí to kosi zase naklovali.
Zase nám začala chvíle, kdy se v diskusních fórech natěšení zahradníci všech kolem ptají, jestli už můžou dát ven zeleninu a muškáty.
Pěstování ředkviček je jednoduché, že to zvládnou i děti, a výsledek předčí očekávání.
Semínka jsou taková zrádná věc. Mezi jednotlivými pytlíčky můžou být cenové rozdíly až několika desetikorun, a tak člověka láká nakoupit to nejlevnější.
Přestože pocházím z rodiny, kde se chemií v zahradě nešetřilo (jako ostatně za komunistů na žádné hobby zahradě), s Honzou jsme od první minuty věděli, že to chceme dělat jinak.
Ověřené tipy pro zahradníky začátečníky, jak si vypěstovat zeleninu ze semínka.
Loni jsme si pořídili skleník (článek o tom, jaký, proč a za kolik najdete tady), a protože byla první sezóna plná nadšení (ale i omylů, spálených sazenic a invaze mšic), nemůžeme se dočkat, jak to bude probíhat letos.
Letošní sezónu ve skleníku nechci podcenit, a tak je nejvyšší čas ho připravit na nálož semínek, sazeniček a zeleniny. Uff.