Od prvního dne, kdy máme zahradu, pěstujeme bez chemie.
V době, kdy jsme si ji pořizovali, byly naší Sofi tři roky a tak nějak jsme dospěli do fáze hlubšího uvažování o tom, co jíme.
Že zelenina a ovoce kupované v obchodech jsou většinou plné chemie, je známý fakt. Bio zeleninu jsem nikdy nekupovala, vlastně jsem trendu bio a eko moc nepropadla, patřím v tomhle ohledu spíš ke skeptikům. To ale nic nemění na tom, že obecně dáváme doma přednost přírodním záležitostem a farmářskému přístupu k věci. To je důvod, proč se i naše zahrada nese v duchu #bezchemie od prvního dne, kdy jsme zapíchli rýč do záhonu.
Proč hnojit
Aby rostliny (a je jedno, jestli je to zelenina nebo okrasné kytky) byly zdravé, potřebují živiny a vodu. Každá podle svého druhu. Jakmile se jim něčeho nedostává, oslabuje se jejich imunita, tím pádem jsou náchylnější nemocem a škůdcům. Možná jste si všimli, že vždycky odejde nejslabší rostlinka ze všech, co jste vysadili. Proto je dobré stavu neduživosti předcházet. Já na zahradě používám průběžně probiotickou zálivku už od fáze semínka (víc o probiotikách jsem se rozepsala už dřív) a během sezóny si míchám jíchy.
Neduživá rostlina údajně dokonce vysílá vonné signální látky na bázi feromonů, kterými hlásí škůdcům, že je slabá a snadno napadnutelná.
Jak hnojit bez chemie
Ono je mega jednoduché zaběhnout do obchodu, koupit si krabici s hnojivem v podobě granulí, nasypat je mezi zeleninu a o nic dalšího se nestarat. I když spousta výrobců tvrdí, že se veškerá chemie ze zeleniny vytratí, než plody dozrají, já osobně tomu úplně nevěřím. Vyrobit si doma hnojivo z přírodních zdrojů je totiž jednoduché jak facka a navíc mě nestojí ani korunu, natož ježdění po obchodech. Takže to, jestli něco v plodech zůstane a do jaké fáze zralosti můžu hnojit, tím pádem vůbec neřeším.
Co jsou jíchy
Jíchy jsou roztoky vyrobené zkvašením rostlinného materiálu a vody, a to buď za studena nebo pomocí varu. Tyto výluhy fungují jako skvělé přírodní hnojivo nebo postřik na škůdce.
Variantu za studena vyrobíte tak, že čerstvý rostlinný materiál naložíte do nádoby a zalijete dešťovou vodou v poměru 10 litrů vody na zhruba kilo zeleně. Aby vznikla cca za dva týdny zkvašená jícha, je potřeba hmotu jednou za pár dní promíchat a jinak udržovat pod pokličkou (ono vás to donutí, protože proces kvašení doprovází silný zápach).
Vývary se nejprve za studena založí a pak se zhruba půl hodiny vaří.
Jíchu používejte na zálivku vždy naředěnou v poměru 1:10 (jeden díl jíchy, deset litrů vody) a zalévejte s ní záhony 1x týdně nebo podle potřeby.
Tipy na domácí jíchu
- Kopřivová jícha
Asi nejdostupnější bylina, kterou má na zahradě nebo v okolí každý. Kopřivy obsahují spoustu železa a jícha z nich podporuje tvorbu listové zeleně a tlející procesy v půdě i kompostu. V podobě postřiku funguje i na mšice, stačí ji dát do rozprašovače a aplikovat na napadené rostliny.
- Přesličková jícha
Přeslička rolní (ale i ostatní druhy přesliček) v podobě jíchy podporuje látkovou výměnu křemíku v rostlinách. V podobě postřiku vyrobeného z vývaru (vařit přesličku ve vodě aspoň čtvrt hodiny, pak zchladit) funguje jako prevence před padlím, hnilobou, plísní nebo sviluškami. Jestli máte na zahradě hodně heřmánku, můžete ho do vývaru přihodit. I on působí dezinfekčně.
- Jícha z košťálovin
Nevyhazujte zbytky zelí a květáku, které vám zůstanou z vaření oběda, ale vyrobte z nich jíchu za studena. Funguje jako hnojivo a zároveň pomáhá zbavovat půdu i rostliny těžkých kovů.
- Kostivalová jícha
Tuhle jíchu milují rajčata, pro které je super hnojivem a zdrojem vápníku, fosforu, hořčíku a draslíku. Vyrábí se za studena.
- Jícha z listí černého bezu
Až si natrháte dost květů černého bezu na sirup, přihoďte i pár hrstí listů na jíchu kvašenou za studena. V podobě zálivky působí jako prevence před pochmurnatkou mrkvovou a údajně funguje i na hraboše – když ji nalijete přímo do jejich děr.
- Jícha z kapradí
Kapradí je bohaté na draslík, kterým v podobě jíchy obohatí záhony. Ocení to brokolice, kapusta (růžičková i hlávková), celer, petržel i česnek.
- Jícha ze slepičího trusu
Slepičince jsou příliš agresivní na to, aby se přidávaly rovnou do půdy (to platí pro všechny druhy hnoje). Proto se obvykle sypou do kompostu. Jícha z nich je mimořádně výživná (proto ji klidně víc nařeďte), obsahuje hodně dusíku a fosforu. Podporuje tvorbu květů a plodů u rajčat, květáku, brokolice, okurek, dýně nebo kukuřice.
