Letos je naše pátá sezóna se skleníkem. Každý rok testuju, co si ještě můžu dovolit a zjišťuju, že zeleninu tam dávám stále dřív.
A kupodivu mi to prochází, ještě se mi nestalo, že by mi tam z jarních výsevů nebo přestěhovaných sazenic něco zmrzlo. Ale už jsem měla několikrát fakt stažené půlky. Naposledy letos v březnu, když už tam byly vyšouplé sazenice paprik a rajčat a venku začalo být přes noc dost pod nulou. Zvládly to. Nutno dodat, že nejspíš jen díky přenosnému oknu, které brzy na jaře do skleníku dáváme, aby měly citlivé sazenice dvojitou ochranu.
Na jednu stranu sice riskuju a asi do skleníku dávám sazenice dřív, než spousta jiných lidí, zároveň ale mám v merku teplotu a pořád kontroluju předpověď. A když má být zima (hlavně v noci, přes den skleník i při mrazech vyhřeje sluníčko), tak dělám psí kusy.
Všechny sazeničky jsou ve skleníku úplně v bezpečí, když je venku do +3 °C. Když má být méně, nebo hlavně v noci mrznout, je potřeba jim „přitopit“.
Jak je to ve skleníku s mrazíky
Tohle je asi nejdůležitější věc, kterou je potřeba si uvědomit: skleník není samospásný, takže myslet si, že když venku mrzne, skleník zvedne teplotu o x stupňů, by bylo trochu mimo.
Na teplotu ve skleníku má vliv strašně moc věcí: když přes den venku mrzne, ale svítí sluníčko, může být uvnitř klidně i 15 stupňů, zatímco když je při stejné venkovní teplotě slunko schované, je uvnitř teplota stejná (nebo jen o malinko vyšší) než venku. Zároveň má nezanedbatelný vliv i jeho utěsnění, orientace, velikost, materiál, ze kterého je, způsob větrání, to, jestli v něm máte sud s vodou, vyvýšené vyzděné záhony, jak je zaplněný a čím… Prostě mraky věcí. Takže je dobré při očekávaných nízkých teplotách obsah ochránit.
Jak „topit“ ve skleníku
Takhle, topit je asi nadnesené slovo. Elektřinu, fotovoltaiku nebo kamínka si dneska do skleníku nikdo nenatáhne, protože by se to finančně tak prodražilo, že kupovat si celoročně papriky za zimní ceny by vyšlo levněji.
„Topit“ se dá i jinak. Ve skleníku totiž stačí fakt málo a sazenicím dokonce stačí zvednout teplotu jen třeba o 2 °C, aby byly v bezpečí. Navíc v tu nejkritičtější dobu, nejchladněji bývá v době kolem východu slunce.
Svíčka
Svíčka dokáže zázraky a doopravdy teplotu lehce zvedne. Je to oblíbená finta zahradníků, jen je potřeba s ní pracovat opatrně – je to prostě otevřený oheň. Já bych doporučila jen do skleníku ze skla. Do polykarbonátových nebo fakt fóliových bych se bála, protože ty fakt rychle chytnou, když na to přijde.
Bílá nebo bublinková fólie
Večer sazenice zakrýt a ráno je odkrýt. Jednoduché a funkční, jen sazeničky ráno nesmíte zapomenout odkrýt, zvlášť, když je slunečný den (nebo už teplejší jaro). U obou druhů fólií si dejte pozor, ať nikde ze sazenic neslezou – to, co by vykukovalo, zůstane bez ochrany. V nouzi poslouží i stará deka, jen bacha, ať není příliš těžká a sazenice se pod ní nepolámou.
Miniskleníčky
Uříznutá PET lahev nebo zavařovací sklenice otočená vzhůru nohama a jemně zamáčknutá do země kolem sazenice funguje úplně stejně jako to naše přenosné okno. Tedy dvojitá ochrana. Oproti němu je nevýhoda v tom, že schováte jen jednotlivé sazenice. Ale když není skleník příliš plný a máte v něm nakombinované odolnější (zelí, květák…) a méně odolné (papriky, lilky…) druhy zeleniny, zafunguje skvěle.
Kartonová krabice
V případě nouze poslouží i kartonová krabice. Čím silnější karton, tím lépe izoluje, i tady ale platí, že nesmíte zapomenout sazenice ráno odklopit. Jinak zůstanou ve tmě.
Koňský hnůj
Když při jarním úklidu skleníku dosypete pod vyzrálý kompost nebo kyprou zeminu vrstvu čerstvého koňského hnoje, postaráte se nejen o výživu rostlin, ale také o teplo. Tenhle typ hnoje totiž při tlení hřeje, takže se danou sezónu mrazíků uvnitř skleníku vůbec nemusíte bát.
