Celý život jsem byla zvyklá, že jakmile mě začne bolet v krku, nezaberou ani chemikálie a já prostě lehnu. Až v posledních letech se mi povedlo najít cestu, jak bacily hned na začátku pobít. A je to docela jednoduché a chutné, jen se musí začít včas. Hned, jak mě párkrát škrábne v krku.
Šípkový čaj
Šípky sbíráme každý rok (hned, jak nádherně zčervenají) a sušíme na čaj. Na podzim jsem tomuhle přírodnímu pokladu věnovala samostatný článek. Během sezóny ho popíjím preventivně, vždycky, když si vzpomenu. A jakmile mám pocit, že na mě leze škrábání v krku, hned si jdu uvařit celou konvici. S medem a citrónem je šípek báječný.
Angínovník
Spousta lidí ho ještě pořád nezná, a je to škoda. Naprosto nenáročná pokojovka (někdo by mi oponoval, že angínovník je výhradně venkovní květina), kterou se v období nachlazení vyplatí mít na parapetu. Je totiž léčivá (o tom si můžete přečíst ve starším článku). Když mám pocit, že je to s tím bolením v krku vážnější, ustřihnu si před spaním, po čištění zubů, asi tak pěticentimetrový kousek a žvýkám ho, dokud mi v puse nezbudou jen vlákna. Ta vyplivnu a jdu spát. Nebudu vám namlouvat, že si na tom bůhvíjak pochutnáte, ale pomůže to. Ráno se sice vzbudíte s pocitem lehce spálené pusy, ale většinou bez bolení v krku. Něco o tom vím, táta mi tuhle dobrůtku dával vždycky, když jsem byla vážně i nevážně nemocná.
Zázvorovo hřebíčková limonáda
Nezní to jako gastronomická hitparáda, ale teplá limonáda z hřebíčku a zázvoru je skvělá. Dělám ji tak, že do hrnce dám třičtvrtě litru vody, přihodím pár hřebíčků vcelku (klidně i 10), 2 kuličky nového koření, zhruba pěticentimetrový kousek zázvoru, jednu celou skořici a tenhle lektvar vařím asi tak pět minut. Přes plátýnko scedím a jakmile to celé trošku zchladne, přidám šťávu z citrónu a pořádně osladím medem. Je dobré to vypít co nejteplejší. Na pohled vypadá tahle záležitost trošku odpudivě, ale mně dost chutná, takže si uvařím klidně tři várky za sebou :).
