Víte o tom, že posekaná tráva nemusí skončit na kompostu nebo v biopopelnici? Je to skvělý materiál, díky kterému můžete podpořit růst rostlin všeho druhu a navíc získat převahu nad plevelem.
Mulčování trávou je oblíbená permakulturní praktika, kterou jsem okoukala kdysi na dovolené u jedné paní věnující se zakládání přírodních zahrad. Jednoduše jde o to, že trávu (nebo seno / slámu) rozprostřete na záhony v dostatečné vrstvě a necháte ji být. Na pohled to nevypadá tak krásně upraveně jako mulčovací kůra, takže milovníci anglických trávníků nad tím ohrnují nos, ale je to přírodní a zadarmo, takže ideální pro mě.
K čemu je mulčování trávou
- Spotřebujete veškerou posekanou trávu ze svojí zahrady a nemusíte hledat, kam s ní.
- Vrstva trávy na záhonech zmírňuje odpar z půdy a zadržuje v ní vlhkost. To se hodí hlavně v sušších obdobích, kdy aby déšť pohledal. Prostě a jednoduše to znamená menší zálivku.
- Funguje jako hřejivá peřina. Takže ji člověk ocení během chladnějších nocí a taky na začátku sezóny, kdy si v záhonech hoví malé sazenice. Jen pozor, ať nedáte trávy moc, mohlo by se stát, že by sazenice upekla. Ideální je nechat kolem sazeničky malé hnízdo.
- Když je trávy na záhonech aspoň 15 cm, zabraňuje v růstu plevelu. Stojí ho větší námahu vrstvou prorůst a když už se mu to povede, jde většinou díky mulči snáz vytáhnout. Nashle motyčko a pravidelné okopávání.
- Tráva postupně odspoda tleje, takže se záhon průběžně „hnojí“ čerstvým kompostem (ten je jednodruhový, takže nenahradí pestrý kompost ze zahrady, ale pořád jsou to živiny navíc, které do půdy dodáváte)
- Zajistí, že se na povrchu záhonu nevytvoří tvrdý a nepropustný škraloup zeminy. Když trávu po pár týdnech odhrnete a podíváte se na záhon, zjistíte, že povrch je krásně navlhlý a propustný.
- Trošku ztěžuje lezení slimákům. Ale fakt jen trochu 🙂
Tipy, jak mulčovat trávou
- Pozor – vždy pracujte jen s trávou, kterou nehnojíte nebo jinak chemicky neošetřujete!
- Použít se dá čerstvě posekaná tráva ze sekačky, můžete ji ale nechat klidně i trochu proschnout. Já osobně dávám čerstvou – je vlhká, takže půdu hned zvlhčí (nevytáhne z ní vlhkost jako třeba suchá sláma), a zároveň se mi s ní nejlépe pracuje.
- Na záhon dávám odhadem cca 15 – 20 cm trávy. Jak prosychá, vrstvička se snižuje, takže v průběhu sezóny ji jednou, dvakrát doplním – podle toho, jak často ten rok sekáme zahradu.
- Trávou vždy nejdřív obložím rostliny – zvlášť, když se jedná o malé sazenice – a přímo u stonku nechám malé hnízdo. To je fakt důležité – aby tráva rostlinu přespříliš nezahřívala a neupekla.
- Pozor, když se dá trávy moc vysoká vrstva, při tlení zapáchá. Mně to u nás nevadí, nemáme záhony pod nosy sousedů, ale někomu by to mohlo vadit.
- Mulčovat se dá nejen trávou, ale i senem, slámou nebo domácí štěpkou.
- Přebytek mulče můžete použít i v dalším roce buď na záhony nebo v ní zkuste pěstovat brambory.
A na závěr mám ještě jeden permakulturní tip: pod vrstvu trávy se dá použít i starý nebarvený karton (bez samolepek). Když se dá v jedné souvislé vrstvě na záhon, případně se jím velmi těsně obklopí rostliny, a na něj se nakupí mulč, funguje jako stoprocentní ochrana před plevelem. Já si takhle schovávám staré krabice a používám tuhle fintu třeba kolem rybízů nebo na nově tvořené trvalkové záhony. Než se karton v půdě rozloží, zvládne zahubit všechno schované pod ním. Ideální je karton pro tvorbu nových záhonů na příští sezónu. Stačí posekat prostor pro záhon, na něj položit kartony a zasypat vyšší vrstvou mulče (doporučuje se i čerstvý koňský hnůj). Za rok bude záhon jak malovaný.
Chtěl bych se zeptat na ten karton. Různě jsem se dočetl, že v lepence bývají lepidla z materiálů, které člověk na zahradě moc nechce. Jinde je zase psáno, že je používáno lepidlo škrobové, čili nezávadné.
Jak tedy rozeznáte, jestli ten který karton je v pohodě nebo ne?
Jirko, myslím, že nemáte šanci rozeznat. V permakultuře je karton hodně oblíbenou „surovinou“, já jsem si zvykla používat výhradně nebarvené a používám je mimo zeleninové záhony.
Dobrý den, poraďte co dělat, když tráva jako mulč plesniví?
Děkuji Vám.
Hezký den Marie, zkuste ji vrstvit po menších vrstvách postupně – novou vždy, až když stará zaschne.
Taky už léta mulčuji trávou, hlavně mezi rybízy a rajčaty. Vloni jsem nějak zanedbala odklizení na podzim mezi rajčaty a na jaře jsem na záhonu měla krásně souvislý čerstvý trávník. Podotýkám, že seču trávu dost vzrostlou, takže už měla semena! Tak jsem záhon na jaře musela zrýt, jindy jen projíždím kultivátorem. Za 30 let naší zahrady jsem zvýšila u plotů proti sousedům půdu o dobrých 20 cm – krásnou, kyprou půdou.
Dekuji za rady. Ja bojuju se slimáky – nemůže jim mulč poskytnout dobré vlhké zázemí?
Dobrý den Veroniko, u nás se v mulči slimáci nedrží, mají hromadu lepších schovávaček. Ale může se to stát, samozřejmě využívají všech možností a když jinde na zahradě úkryt nemají, bude se jim v mulči líbit. Chce to zkusit 🙂
Usušený logr z kafe nástupu na záhony a slimáci zmizí! Je pro ně toxický!
Paní Veroniko,
na slimáky zkuste do země (až po okraj) zapustit malou misku, třeba nerezovou, a naplnit ji pivem. Vsadím boty, že do dalšího dne už neuvidíte pivo, jen hromadu „uchlastaných“ nenažranců 😀
Jediný problém je zápach, protože slimák rozkládající se v pivu smrdí opravdu hrozně. Moje řešení bylo odnést výluh na pole za plotem, možná by ale fungoval i jako výborná přísada do kompostu.
K tomuhle mám jeden poznatek. Pivo je docela oblíbenou návnadou na slimáky, ale už se nemluví o „B“ – voní slimákům tak, že přiláká i slimáky z okolí. A ti samozřejmě cestou k misce s pivem žerou, co jim přijde pod nos. Takže pivo ano, ale dávat ho někam mimo to, co chcete ochránit, jinak vám udělá medvědí službu
Letos to také zkusím. Pěstuji zeleninu v nádobách, takže si myslím. že mi tráva z mulče neodpaří hodně vody ze zeminy. A nebudu muset zeleninu každý den zalévat. Sylva z Ostravy
Dobrý den, zkusila bych to s malinami.
Co ale nové výhonky, najdou si cestu mulčem?
Hezký den Vilmo, myslím, že maliny s mulčí nebudou mít problém 🙂
Teď čtu Váš článek o mulčování a příští rok to také zkusím, letos jsem už úplně sedřená z věčného pletí ve ztvrdlé zemině. Chci se zeptat, zda mulčujete i zeleninu jako je mrkev, hrášek, červená řepa, rajčata, cukety? Prostě vše? Nebo k něčemu se to nehodí? K té mrkvi to lze nasypat třeba až kousek povyroste? Děkuji 🙂
Hezký den Danielo, mulčuju v podstatě všechno – to, co přesazuju ve velikosti sazenic hned po zasazení na záhon a semínka až ve chvíli, kdy vyrostou (třeba mrkev mulčuju jen mezi řádky).
Souhlas s Petrou. Myslím, že není potřeba mít mulč mezi jednotlivými rostlinkami, mezi řádky ale ano (s odstupem od rostlinek cca 2-3 cm).
Jinak doporučuji vrchní krustu prorazit škrabkou a mulčovat až takto prokypřenou půdu. Krustu by zvládly prorazit a zpracovat i půdní breberky, ale trvalo by to déle.
S mulčováním semínek jsem taky dlouho bojoval – řešením pro mě bylo položit jen malinkou vrstvičku, aby se půda tolik nevysušovala, a přidávat až jak rostlinky vyrazily ze země.
Mulčování je super! Bála jsem se, že mi to zhnije nebo se mi sem nastěhuje více hryzců, ale většinou to funguje. Jediný problém je, že jak je poslední roky sucho, tak ta tráva moc neroste – loni jsme sekali třikrát… Těším se na další články!
Sucho tomu úplně nenahrává, taky jsme loni sekali asi dvakrát a trávy bylo málo. Tak uvidíme, jak to bude letos, zatím se zdá, že aspoň u nás bude trávy dost.
My naštěstí kolem máme dost sousedů, kteří posečenou trávu sypou do popelnic a jsou ochotní tento návyk změnit, takže shromažďujeme trávu z okolních zahrad 😀