Člověk by si řekl, že lidové pranostiky jsou už dávno za zenitem. Podle jedné se třeba nemá zelenina sázet na venkovní záhony před květnovými ledovými muži.
I když tahle konkrétní v posledních letech moc nefunguje (ale já se jí teda stále držím), většina pranostik pořád platí a je fajn se jimi trochu řídit.
Na jednu stranu máme tendence se starým lidovým rčením trochu posmívat, na druhou stranu je v pranostikách docela dost pravdy. Mám pocit, že generace našich babiček se jimi ještě docela řídila. Pak nastoupili naši rodiče (ti moji zažili velkou část života v komunismu) a spíš než pranostikám se začalo věřit heslu „poručíme větru, dešti“. No a my se dnes tak nějak vracíme k přírodě, sledujeme víc roční koloběh, fenologická znamení a říkáme si, že na těch pranostikách něco bude. Jak to máte vy?
Abyste si je nemuseli všechny vyhledávat, ono to asi ani není docela dost možné, našla jsem pár těch zásadních, které si myslím, že by se nám všem mohly hodit.
Nejznámější pranostiky na leden
- Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
- Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
- Leden jasný, roček krásný.
- Holomrazy – úrody vrazi.
- Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
- Suchý leden, mokrý červen.
- V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Pranostiky na únor
- O svatém Řehoři (11. 2.) mrazy přituhnou a vše umoří.
- Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
- Na svatého Matěje rampouchy – úrodný rok na mouchy.
- Je-li mráz na svatého Gabriele (27. 2.), bývají žně veselé.
- Je-li na svatého Romana (28. 2.) jasně, vyjde nám úroda krásně.
- Únor teplý – březen chladný, únor studený – srpen horký.
- Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Lidové pranostiky na březen
- V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě úrodný rok jest.
- Mnoho dešťů březnových – hubené léto.
- Kolik dní před Josefem (19. 3.) teplo, tolik po něm zima.
- Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
- Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou (pro naši rodinu je svátek Josefa přelomový – do tohoto data by měla být vyseta všechna předpěstovávaná teplomilná zelenina).
- Když je na den Zvěstování Panny Marie (25. 3.) pěkně, můžeme čekat úrodný rok.
- Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Jarní pranostiky na duben
- Prší-li na sv. Huga (1. 4.), bývá mokrý máj.
- Na Zelený čtvrtek hrách zasívej, na Velký pátek zemí nehýbej, na Bílou sobotu štěpy zasazuj.
- Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
- Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
- Co se před svatým Jiřím (24. 4.) zazelená, to se po něm ztratí.
- Na svatého Marka (25. 4.) zasej oharka (= okurky).
- Na svatého Marka, brambor plná řádka.
- Duben chladný, deštivý, úroda nás navštíví.
Zemědělské pranostiky na květen
- Na svatého Floriána (4. 5.) zasej fazulku.
- Před Servácem (13. 5.) není léta, po Serváci s mrazy veta.
- Studený máj – v stodole ráj.
- Když máj vláhy nedá, červen se předá.
- Suchý květen, suchý rok.
- Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.
Měsíční pranostiky červen
- Červen studený – sedlák krčí rameny.
- Prší-li na svatého Fortunáta (1. 6.) v noci, radují se všeci.
- Když na svatého Jana (24. 6.) prší, tehdy se prý ořechy nepodaří.
- Déšť Sedmi spících (28. 6.) – kopa brambor hnijících.
- Na Petra a Pavla (29. 6.) den jasný a čistý, rok úrodný bude jistý.
- Mokrý červen kazí celý rok.
- Hodně pavučin v přírodě věští trvale pěkné počasí.
Nejznámější pranostiky na červenec
- Když na Navštívení Matky Boží (2. 7.) prší, čtyřicet dní se voda vrší.
- Déšť na Sedm bratří (10. 7.) – hnijí brambory.
- Svatá Markéta (13. 7.) trhá první hrušky.
- Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší.
- Pěkný den před svatým Jakubem (25. 7.) slibuje pěkné žně.
- Staví-li v červenci hromady mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
Lidové pranostiky na srpen
- Vavřinec (10. 8.) ukazuje, jaký podzim nastupuje.
- Na svatého Vavřince první zelí do hrnce.
- Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
- Panna Maria (15. 8.) dává první ořechy.
- O svatém Rochu (16. 8.) se má zamíchat s bramborama (= zkusit je).
- Po svatém Bartoloměji (24. 8.) zhořknou okurky.
- Bartoloměj láme létu hlavu.
- Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.
- Jaký je srpen na počátku, takový bude až do konce.
- Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
- Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
Pranostiky na září
- Je-li Jiljí (1. 9.) jasný den, krásný podzim zvěstujem.
- Na svatou Rozálii (4. 9.) všude se ozimy sijí.
- Na svatého Matouše (20. 9.) hrušky, jablka do koše.
- Na sv. Kosmu a Damiána (27. 9.) má být řepa vybírána.
- Na svatého Václava (28. 9.) s bramborama do sklepa.
- Kolem svatého Michala (29. 9.) daří se nejlépe zimní setba.
- Září hrozny sbírá a ovoce zralé mívá.
- Divoké husy na odletu – konec babímu létu.
Měsíční pranostiky na říjen
- Spadne-li v říjnu listí, bude tuhá zima.
- Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
- Na svatého Kalista (14. 10.), ucpi včelín dočista.
- Sucho-li na svatého Havla (16. 10.), bude budoucí rok suchý.
- Svatý Havel češe poslední jablka.
- Na svatého Havla hleď bys měl zelí doma.
- Teplý říjen – studený listopad
- Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Pranostiky listopad
- Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
- Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
- Jaké počasí je na svatého Bohumíra (8. 11.), takové i březen mívá.
- Na svatého Teodora (9. 11.) sedlák ještě pilně orá.
Lidové pranostiky na prosinec
- Má-li svatá Barbora (4. 12.) bílou zástěru, bývá hodně trávy.
- Jest-li o jitřní (24. 12.) hvězdnato, slepice hodně ponesou.
- Padá-li na Boží hod (25. 12.) vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
- Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
- Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
- Jaký prosinec, takové jaro.
- Studený prosinec – brzké jaro.
S tímhle článkem mi pomohlo to, co mě naučil můj děda, ale taky Poutník Jan a taky portál Pranostik.
