Když jsem hodila do stories na Instagramu fotku našich brambor vypěstovaných jen tak mimochodem ve slámě, strhla se lavina dotazů, jak jsme to dokázali.
Slíbila jsem, že to sepíšu na blog a Honza se mi smál, co jako chci psát, že těch pár informací za článek nestojí. Já si myslím, že jo. Protože i pro mě to bylo letos poprvé a každá rada a zkušenost dobrá.
Návod na pěstování brambor v seně, slámě nebo trávě
- Důležité je vědět, že brambory porostou v jakémkoliv organickém materiálu. Použít můžete seno, čerstvě posekanou trávu, slámu, nezetlelé (nebo částečně zetlelé) listí (klidně i ořešákové).
- Na jarní výsadbu se začněte chystat už na podzim. Nechte si stranou dost materiálu (jako že fakt dost), do kterého brambory na jaře uložíte. Ideálně ho shrabte někam na hromadu a nechte do jara být.
- Jakmile na jaře přestane mrznout a země nebude moc prochladlá (zkuste do ní zapíchnout prst), můžete se na to vrhnout. Důležité je, aby brambory nepřemrzly, mírný noční mrazík nevadí, protože hlízy ochrání sláma. My jsme letos brambory sázeli na konci května a chtělo to o něco dřív.
- Najděte si vhodné místo. Na velikosti nezáleží, té přizpůsobíte množství sadby, ale počítejte s tím, že tenhle prostor až do konce prázdnin k ničemu jinému nevyužijete.
- Připravte si sadbu. Ideální jsou sadbové brambory, které si objednáte přes internet (nepoužívejte kupované z obchodu, jsou chemicky ošetřované), nebo použijte brambory, které vám zbyly, ale pocházejí z nějakých ekologických zdrojů.
- Prostor, kam budete chtít dávat brambory, posekejte. Teda není to úplně nutné, ale vzrostlá tráva bude trošku překážet při sázení.
- Sadbové brambory (naklíčené) rozložte na připravenou plochu do sponu v rozmezí 30 – 40 cm od sebe (do sponu znamená, že je dáváte v řádcích a každý řádek posunete tak, aby byly další sazenice v mezerách toho předchozího).
- Na brambory položte připravené seno, slámu nebo listí, navrch můžete dát klidně i čerstvý hnůj. Je to opravdu fuk, jen výška této hromady by měla být minimálně 25, ideálně kolem 40 cm. A myslete taky na to, aby sláma byla i kolem brambor – neporoste do nich plevel.
- No a můžete se jít až do srpna opalovat.
Letos jsme takhle zasadili cca 2 kg brambor a teď v září jsme jich vykopali 30 kg. Některé jsou trošku ožrané od myší (položené na zemi jsou trošku víc ohrožené hraboši), ale jinak jsou krásné, zdravé a vynikající. A ještě jeden tip vám dám. Jestli se chcete ochránit před mandelinkou bramborovou, zkuste někam na zahradu zasadit křen. Pomůže.
Zkušenější říkají, že obvyklá výnosnost brambor pěstovaných ve slámě je o něco nižší než když je dáváte do brázd do země. Uvádí se, že ten známější způsob pěstování zajistí výnos cca 10 kg na kilo sadby, ve slámě by to mělo být jen 5 – 7 kg, nicméně naše letošní zkušenost mluví trošku jinak.
Co vy, máte s pěstováním brambor ve slámě zkušenosti? Napište mi do komentáře, budu za každý názor ráda 🙂
Ahoj Peťo, mam dotaz Brambory ve slame rada pestuji, protoze je to bez prace. Ale rekni mi, slyselas nekdy o “bramborovych věžích” ? V tom jsou brambiry navysoko nad sebou, prorustaji ven valcem z pletiva, z boku. Tj vubec se nodotykaji zeme! Nejsou zakorenene v zemi. Kde berou vyzivu? To jako roste z luftu??
Zdravím Jani, slyšela, ale nezkoušela. Vím, že bramborovou věž zkoušeli loni sousedi a úplně to neklaplo. Chce si to asi trochu načíst, jak věž vytvořit
Neplánovala jsem pěstovat brambory, ale narazila jsem na tento článek. A protože se mi náhodou podařilo „vyrobit“ trochu slušné sadby. Dnes šly do slámy, podložené hnojem. Tak jsem zvědavá, jestli z toho něco bude. Plánuju se o ně starat tak, že nijak :)) Když z toho nic nebude, budu mít příští rok pěkný záhon bez rytí.
Tomu říkám přístup, panečku :). Držím palce, ať z toho naopak něco je 🙂
Díky 🙂 A pardon, uteklo mi: „a protože se mi náhodou podařilo vyrobit trochu slušné sadby, šla jsem do toho“ 🙂 Jinak tu sadbu jsem „vyrobila“ tak, že mi prorostlo pár zapomenutých farmářských brambor, a klíčky vypadaly pěkně. Tak jsem je dala asi na týden k oknu, a pak šly do záhonu. Takže je tam hodně neznámých – jestli je sadba opravdu dobrá, jestli jsem je nevysázela moc brzy (ještě je docela chladno), jestli je „senný záhon“ dobře založený… Tak za zhruba 3 měsíce uvidím, co z toho bude :))
Vyse zminenym zpusobem jsme vypestovali jen pidi zemáčky, tedy výnos cca 4kg na 20kg sadby :-)) Letos zkusim polozit nejprve ulezely hnuj, na nej zemaky a pak az obracene lonske seno
Vidíte, a my z toho měli ty brambory, co jsou na fotce u článku :). Hnuj na spodek určitě ničemu neuškodí, řekla bych, že naopak :). Ať Vám to pěkně roste!
Dobrý den, máme teď samovolně vzniklý záhon na louce. Vzniknul krmením trávy pro kozy, takže je to prostor pokrytý starou trávou a vlastně hnojem kozím. Můžu na to položit karton, na něj brambory a přikrýl loňskou stařinou a slámou? Díky a ať se vám daří. Michal
Dobrý den Michale, jasně, proč ne, naopak myslím, že plocha po kozách bude ideální. Za sebe bych klidně vynechala ten karton, chvíli mu trvá, než se rozloží a dávat rovnou na něj brambory mi nepřijde ideální. Ať Vám všechno roste 🙂
Dobrý den, Petro,
konečně postup popsaný tak, že i ten, kdo to nikdy nedělal, ví, jak na to. Letos mám konečně zahradu, takže to zkusím. Bylo nutné brambory někdy zalívat?
Díky Lenka
Hezký den Lenko, tak doufám, že to u nás nebylo jen jednorázové štěstí, a že to klapne i Vám :). Brambory jsme fakt doslova hodili do slámy a na začátku podzimu si na ně vzpomněli. Žádná zálivka, žádná péče.