Už čtrnáct dní je předmětem našich večerních hovorů zahrada.
Na miliony papírů píšeme, co letos vybudujeme, vypěstujeme a kam to dáme. Jak v záhonech, tak i pak ve sklepě. Já nechápu, proč bychom měli zkoušet artyčoky, muž zase, proč plánuju padesát truhlíků afrikánů. Tohle předjarní období je na zahradě vlastně jedno z nejkrásnějších (samozřejmě hned po období sklizně). Venku už svítí sluníčko, člověk cítí příliv nové energie a první semínka se dávají do hlíny.
Zatím nikdy (!) se mi nepodařilo počkat na ten správný okamžik a semínka zaseju vždycky moc brzo. Výsledkem jsou totálně obložené parapety a domácí přenosný fóliovník s vytáhlými sazeničkami, u kterých jsem šťastná, když se dožijou okamžiku přesazování do země. A pak se modlím, aby to holky neduživý daly. Tak letos to je poprvé jinak.
Letos máme vyseté zatím jen papriky, a i ty si hoví v substrátu jen pár dní. Zato mám předpěstované truhlíkové letničky (prostě jsem tu touhu po výsevu musela nějak ukojit), ale ty mají delší vegetační dobu a zvládnou to.
V každém případě pro vás mám pár rad, které se mi při výsevu osvědčily (úplným začátečníkům by se mohl hodit tento článek):
1. Otestujte klíčivost
Není potřeba kupovat každý rok nová semínka. Táta mi říká, že koupená semínka jsou v pohodě zhruba 3 roky, pak jejich klíčivost rapidně klesá. Osobně mám doma semínka ještě starší a zatím mi vždy vzešla. Určitě je ale fajn jejich klíčivost otestovat. Stačí dát do misky buničinu (nebo papírovou kuchyňskou utěrku), zalít, posypat semínky a přiklopit. Když je nenecháte vyschnout, zhruba za 14 dní zjistíte, kolik z nich vzešlo a kolik ne. Jestli jich bude nadpoloviční většina v pohodě, můžete s pytlíčkem semínek pracovat dál. A ty vyklíčené určitě zasaďte.
2. Nepodceňte hlínu
Je lepší koupit pytel substrátu pro výsev a množení a namíchat ho se zahradní hlínou (ideálně z krtinců) a kompostem. Vždycky, když jsem použila jen domácí hlínu, byla pro semínka moc těžká a sazeničkám se na povrch moc nechtělo. Jestli nechcete kupovat substrát (který přeci jen obsahuje umělé hnojivo), můžete si hlínu smíchat s kompostem a pískem a odlehčit ji tak.
3. Vychytejte hloubku
Stačí, když si zapamatujete, že čím větší je semínko, tím hlouběji do hlíny ho máte posadit. Ty nejmenší se vysévají na povrch a hlínou se jen lehce popráší.
4. Pozor na hustotu
No, tak tohle se snadněji řekne, než udělá. Zkuste si vzít semínka třeba rokety nebo levandule a vysít je tak, aby jich nebylo moc pohromadě. Na tohle mi poradil táta kdysi super trik – malá semínka smíchat s pískem v poměru 1:2 a zeminu „posolit“.
5. Posviťte si na ně a zahřejte je
Tak tohle je věda a s teplem a světlem se bude prát každý, kdo předpěstovává v domácích podmínkách. My už jsme letos koupili do domácího fóliovníku zářivku, ale stavem ideál bych to nenazvala. Každopádně semínka potřebují pro růst vhodnou kombinaci světla, tepla a vzdušné vlhkosti. Málo světla a hodně tepla vede k tomu, že jsou výhonky hubené a vytáhlé (to se děje mně doma). Naopak hodně světla a nízká teplota mohou vést k plesnivění. A když svítí sluníčko, a vy máte semenáčky na parapetu, hrozí spálení. No jasně, okno působí jako lupa :). Nejvhodnější je teplota kolem 20°C, teplomilné zelenině jako jsou paprika a rajčata můžete klidně ještě malinko přitopit.
6. Zálivka je alfa omega úspěchu
Aby se semínko probudilo k životu, potřebuje vlhkost. Já semínka, až do chvíle, než jsou z nich třeba třícentimentrové sazeničky, raději zavlažuju rozprašovačem. Taky je dobré vědět, že semínko potřebuje víc vody než sazenička a rozhodně nesmí nikdy vyschnout! Jo a taky sazeničky zalévám oraženou vodou. Aby nedostaly teplotní šok :).
Jak je to u vás? Podělíte se taky o svoje tipy? 🙂
Jojo, také jsem touho po setí už uplatnila na kedlubnách, brokolici, hrachorech, chilli a pár salátovkách a paprikách 😀 takže rajčata a ostatní si šetřím až na druhou polovinu března, protože loni už jsem je měla doma do půli oken než mohli jít ven 🙂
Jako bych četla svůj deníček :)))).