O skleníku jsme mluvili doma několik let a pořád nebyl čas se na něj vrhnout.
Jsme rajčatoví maniaci. Každoročně se pokoušíme vypěstovat několik (desítek) druhů a letos jsme testování rajčat, co se nám na zahradě vyplatí pěstovat, dotáhli k dokonalosti.
Tomatová polévka je přesně ten typ jídla, co si dám s gustem v restauraci, ale doma se mi nikdy nepovedla bez chyby.
Letos se extrémně zadařilo chilli papričkám. Bohužel, jediný člen naší domácnosti, který z toho má upřímnou radost, je můj muž.
Víte, která část roku je nejlepší? Ta, kdy vyjdete na zahradu v kteroukoliv denní dobu a odnesete si jen tak mimochodem košík plný úrody.
I když mám z letošního letního počasí na jaře docela radost (až na to sucho), má jednu nevýhodu. Nestíhám číst! A tak se mi tu kupí knížky, kterými bych se chtěla prokousávat. Tyhle čtyři mě ale zaujaly tak, že jsem si na ně udělala čas a prokousala se jimi.
Celý život jsem byla zvyklá, že jakmile mě začne bolet v krku, nezaberou ani chemikálie a já prostě lehnu.
Zimu bez šípků si nedokážu představit. Každý rok trávíme ty nejsychravější dny s rukama v pichlavých větvích, abychom si nasyslili zásoby.
Jakmile začal školní rok, začalo mě pobolívat v krku a spustila se mi z nosu rýma. Nejvyšší čas začít zase spolupracovat s našimi domácími lékaři.
Sezóna rajčat je na mě každoročně příliš krátká. A přijde mi, že ta letošní utekla obzvlášť rychle.