Každý rok vyrábím sirupy jak divá a každý rok na konci zimy bojujeme s tím, že dojdou.
Na zahradničení miluju i ten zimní spánek. Jen díky němu mám totiž šanci trávit večery s knížkou v ruce a nabírat teoretické znalosti, které hned se hned na jaře pokouším převést do praxe. A tohle jsou moji letošní favorité.
Zimu bez šípků si nedokážu představit. Každý rok trávíme ty nejsychravější dny s rukama v pichlavých větvích, abychom si nasyslili zásoby.
Vedeme doma společnou válku proti cukru a snažíme se ho maximálně omezovat.
Tohle si sem prostě musím odložit. Tak dlouho koumám, co k čemu zasadit na záhon, dělám si výpisky z knížek a ejhle, super návod už existuje.
Mám rozečtenou skvělou knížku od pana Cílka "Co se děje se světem" a zasáhla mě v mnoha ohledech. Aspoň její začátek, ve kterém popisuje, jak macešsky se chováme k přírodě i surovinám.
Skoro každý, před kým se zmíním, že máme doma rýmovník, se zajímá, k čemu tahle kytka je. Mám ji doma teprve rok, ale nedám na ni dopustit. Je totiž kouzelná.
Nedám dopustit na bylinky z vlastní produkce. Nějak jsem přestala věřit kupovanému koření, mám pocit, že z pytlíčku vysypu skoro vždycky stejnou směs, ať je na obalu napsáno cokoliv.