Strávila jsem den s profi ovocnářem a i když jsem si myslela, že už jsem o sázení stromů lecos nastudovala a zažila, odvezla jsem si celkem dost AHA momentů.
Na zahradě nám roste aktuálně několik desítek stromů (ano, můj muž se rozhodl, že nám na zahradě vyroste ovocný sad), což mi dávalo falešný pocit jistoty, že o sázení stromů už něco vím. Stačilo jedno setkání s „Potulným sadařem„, abych zjistila, že vlastně nic nevím 🙂
Jak (ne)sázet stromy
Pojďme si společně potvrdit nebo vyvrátit nejčastější pravdy, mýty a omyly kolem sázení stromů. Jsem si jistá, že i vy budete u něčeho překvapeně koukat.
Jak vybrat kvalitní stromek
Překvapivě ve školce stromků. Je to jako všude – když má někdo na něco specializaci, je dost pravděpodobné, že o tom něco ví a dělá to správně.
Blbější je, že kvalitní sazenici stromku nepoznáte. Jasně, základním znakem je to, že stromek vypadá na první pohled vitálně, má pěkné kořeny a nemá listy (!). Zvlášť to poslední byl pro mě první z AHA momentů – prostokořenné sazenice s listy velmi pravděpodobně uschnou, protože vláha z rostliny se jimi bude odpařovat. Proto všichni školkaři stromy odlisťují – ti nejlepší ručně, ti průměrní chemicky.
Strom co nejrychleji namočte do vody
Koho čeká delší cesta ze školky domů, ten by měl stromu zabalit kořeny do nějaké plachty, hadru, čehokoliv, co zabrání odparu vody. Po příjezdu domů pak strom namočte, ale jen na pár hodin, protože potřebuje dýchat, a to ve vodě nejde. Další věc, co jsem dělávala blbě.
Vykopejte adekvátně velkou výsadbovou jámu
OK. O tomhle se mluví často. Že by měla být větší než kořeny na šířku a hluboká tak akorát. To je fakt. Rozměrově to sedí, kořeny se do jámy musí vejít na šířku tak, aby se nemusely nijak ohýbat a ještě zůstalo trochu místa kolem – bránilo by to stromu v růstu. Na hloubku je dobré udělat jámu tak hlubokou, aby v ní sazenice stromu byla stejně hluboko, jako byla ve školce (místo poznáte na krčku podle barvy – to, co bylo pod zemí, je o něco tmavší).
Není ale nutné dělat výsadbovou jámu větší. V těžších jílovitých půdách se jen vyplatí navíc narušit povrch krajů a dno, aby kořeny stromu snáz pronikly.
Při výsadbě nehnojte
Tohle pro mě bylo největší překvapení. Doteď jsem žila v tom, že je fajn stromům do výsadbové jámy nasypat trochu živin – kompostu, granulovaného hnoje nebo čehokoliv organického. Jako jo, ono mu to pomůže, ale sadař Dominik, který se specializuje na výsadbu stromů v krajině, doporučuje nehnojit. Ať si strom od začátku zvyká na podmínky, ve kterých bude příští desítky let.
Když ale chcete stromům (zvlášť ovocným) přilepšit, klidně je každoročně hnojte. Lepší je to dělat na jaře a odborník doporučuje dělat to po okapovém obvodu (= tam, kde končí koruna stromu, protože tam je nejvíc vlásečnicových kořínků, které čerpají vláhu a živiny) a zapracovat tam hnojivo do půdy.
Strom po výsadbě hodně ostříhejte
Tohle se člověku moc dělat nechce, zvlášť když si ve školce snaží vybrat co nejlepší strom. Ale strom v prvním roce potřebuje hlavně kvalitně zakořenit a v růstu usměrňovat. Proto se po výsadbě zastřihává jak terminál (hlavní středová větev vedoucí nahoru), tak boční větve – ty by měly být vždy kratší než terminál a všechny stejně dlouhé. Do detailů střihu se ale pouštět nebudu, to není má parketa. Kdybyste měli zájem do něj víc proniknout, můžu doporučit Dominikův kurz střihu stromů – sama jsem si ho před lety koupila a dodnes z něj čerpám.
