V dětství jsem měla našlápnuto na slušnou alergii na pokojovky. Táta totiž ozelenil každý parapet tak, že se nedalo otevřít dokořán snad jediné okno v bytě.
Celý život jsem byla zvyklá, že jakmile mě začne bolet v krku, nezaberou ani chemikálie a já prostě lehnu.
Letos je to snad poprvé v životě, kdy už mám nakoupené dárky pod stromeček. A tak mám čas taky trošku zevlovat a koukat, kdo prodává jaké krásy.
Tahle nenápadná domácí rostlinka mě loni úplně uchvátila. Od té doby, co jsem zjistila, že je nejenom naprosto nenáročná na údržbu, ale také taaaak dobrá a zdravá, nedám na ni dopustit.
Mám rozečtenou skvělou knížku od pana Cílka "Co se děje se světem" a zasáhla mě v mnoha ohledech. Aspoň její začátek, ve kterém popisuje, jak macešsky se chováme k přírodě i surovinám.
Skoro každý, před kým se zmíním, že máme doma rýmovník, se zajímá, k čemu tahle kytka je. Mám ji doma teprve rok, ale nedám na ni dopustit. Je totiž kouzelná.
Nedám dopustit na bylinky z vlastní produkce. Nějak jsem přestala věřit kupovanému koření, mám pocit, že z pytlíčku vysypu skoro vždycky stejnou směs, ať je na obalu napsáno cokoliv.
Přiznám se na rovinu a bez mučení. Jsem totální antitalent na jakékoliv ruční práce. Máma si na mě vylámala zuby, když se mě snažila naučit šít. S babičkou jsem zvládla uplést šálu, dál jsem se nedostala.
I když se snažím sebe i celou rodinu honit celý rok průběžně ven, abychom si všichni budovali tu zázračnou imunitu, já sama začátkem podzimu lehnu s nějakou vykutálenou chorobou.
Květiny v květináči prokazatelně zlepšují vzduch v interiéru. Čistí ho, zbavují toxických látek třeba z nábytku a taky pomáhají předcházet zdravotním problémům, když nemůžete moc větrat.