Několikrát jsem během letošního léta četla něco ve smyslu, že ubývá hmyzu. Tak já jen, že u nás na zahradě se to hmyzem a včelkama jenom hemží.
Zahrada už je jenom krůček od zazimování, po naší péči už moc netouží, a tak se těším, až se pustím do knížek, které mi tu leží na stole.
Je fakt, že teď přes léto je času na knížky extrémně málo. Když už náhodou nějaká chvilka zbude, radši se položím do trávy a nechávám myšlenky jen tak plynout. V létě to jde nejlíp :).
I když mám z letošního letního počasí na jaře docela radost (až na to sucho), má jednu nevýhodu. Nestíhám číst! A tak se mi tu kupí knížky, kterými bych se chtěla prokousávat. Tyhle čtyři mě ale zaujaly tak, že jsem si na ně udělala čas a prokousala se jimi.
Každý rok vyrábím sirupy jak divá a každý rok na konci zimy bojujeme s tím, že dojdou.
Skáču kolem sazeniček od března. Každý den zkontrolovat improvizovanou pěstírnu ve sklepě, všechny parapety i kuchyňskou linku. Orosit, zalít, případně dosít, co zašlo. Tak logicky nechci uspěchat jejich přesun ven, aby neumrzly. Jenže letos se zima přelila do jara tak rychle, že by jeden řekl, že už mrazy nepřijdou. Takže mám svrbění. Ale počkám. Proč?
Na zahradničení miluju i ten zimní spánek. Jen díky němu mám totiž šanci trávit večery s knížkou v ruce a nabírat teoretické znalosti, které hned se hned na jaře pokouším převést do praxe. A tohle jsou moji letošní favorité.
Celý život jsem byla zvyklá, že jakmile mě začne bolet v krku, nezaberou ani chemikálie a já prostě lehnu.
Jakmile začal školní rok, začalo mě pobolívat v krku a spustila se mi z nosu rýma. Nejvyšší čas začít zase spolupracovat s našimi domácími lékaři.
Tahle nenápadná domácí rostlinka mě loni úplně uchvátila. Od té doby, co jsem zjistila, že je nejenom naprosto nenáročná na údržbu, ale také taaaak dobrá a zdravá, nedám na ni dopustit.