Mám ráda ten pocit, když se začnu přehrabovat v hlíně. Miluju sazeničky, které vyrostou ze semínka. A ještě víc ochutnávání toho, co se nám s rodinou podařilo vypěstovat.

Jsem samouk, jdu cestou pokus – omyl a bez mého táty bych asi nevypěstovala ani trávu. Obloukem se vyhýbám chemii a sním o tom, že se jednou dopracuju k soběstačnosti.

I když jsem městské dítě (no jo, Pražák), zahrada mi před pár lety naprosto učarovala a už mě nepustila. Hospodaříme si na dvoutisícovém pozemku, neustále rozšiřujeme záhony, zkoušíme pěstovat kde co a bují to u nás životem. K hmyzu a plazům přibyly v roce 2017 včely a o dva roky později slepice. A tuším, že tím ještě nekončíme :).

Budu ráda, když vás moje texty zaujmou, ale ještě radši budu, když se se mnou podělíte o svoje zkušenosti. Buď tady na blogu, na InstagramuFacebooku nebo mailem.

Send this to friend