Kdo hledá, najde

Jakmile začal školní rok, začalo mě pobolívat v krku a spustila se mi z nosu rýma. Nejvyšší čas začít zase spolupracovat s našimi domácími lékaři.

Minulou zimu jsem zkoušela dělat sirup z rýmovníku klasicky za tepla. No a protože manžel zkoušel na jaře sirup z jehličí za studena, který se povedl, řekla jsem si, že vyzkouším stejný postup i u rýmovníku.

Hlavní výhodu v přípravě sirupu za studena vidím v tom, že se vařením nezničí prospěšné látky. Tak nějak mám pocit, že je prostě zdravější. Ale je to můj pocit, ničím neověřený, tak mě nechytejte za slovo :).

Nejdřív si připravím sklenici (může být klasická od okurek nebo klidně i pětilitrovka). Tu pořádně vymyju a osuším. A pak vrstvím cukr krupici, rýmovníkové listy pokrájené na kusy a plátky chemicky neošetřeného citrónu.

Začnu vrstvou cukru, pokračuju citrónem a rýmovníkem. Takhle pořád dokola, až je sklenice plná. Jako poslední musí být vrstva cukru – konzervantu. Nádobu uzavřu a nechám stát ve sklepě několik týdnů. Průběžně kontroluju, a když je obsah proměněn v kaši, přecedím přes plátýnko do čistých sklenic, uzavřu a skladuju v chladu.

Pozor, pokud by se ve sklenici vytvořila plíseň, všechno bez milosti vyhoďte a začněte znova!

 

Napsat komentář

Your email address will not be published.

You may use these <abbr title="HyperText Markup Language">html</abbr> tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

Send this to friend