Dovolili jsme si odjet na pět (!) dní pryč a zahrada nám to nedarovala. I když nám naši zlatí sousedi během nepřítomnosti skočili všechno zalít, truhlíky na oknech přežily s velkým vypětím a zelenina vyrostla do gigantických rozměrů. No což o to, v podstatě ze všeho jsem měla radost. Až na nakladačky. Milujeme ty maličké, velké tak akorát na dvě sousta. Co úžasně křupnou, když do nich kousnete… No tak těch letos budeme mít pár. Zato bude hromada velkých a ještě větších nakrájených na kolečka nebo špalíčky.
A tak se zrodil ten zpropadený nápad udělat si rychlokvašky. Vlastně jsem je nikdy nezkoušela. A ve všech kuchařkách se dušují, že jejich výrobu zvládne školačka druhé třídy na základce. OK. Jde se na to.
Střih. O pár dní později jsem bohatší o zkušenosti a asi tak o 8 kg přerostlých okurek chudší (a kompost bohatší). Všechny tři (!) pokusy šly do háje. Prostě zplesnivěly. A to jsem si dávala u každé várky větší a větší pozor na to, aby ani kousek nevyplaval nad hladinu. No, u posledního to byl bobkový list, který zavinil, že to celé zplesnivělo.
Rozhodla jsem se, že tomu dám ještě jednu šanci. Na lince už mi stojí kvašák půjčený od babičky, co se celý třese, až ho naplním přerostlými okurkami. Chápete, že sebemrskačsky čekám, až mi ty okurky na zahradě zase přerostou, abych si mohla dát pokus číslo 4? Jestli nevyjde, už to nikdy zkoušet nebudu.
A prosím, uklidněte mě, že nejsem jelito jen já. Že i vám rychlokvašky plesniví…
A kdybyste měli chuť se do rychlokvašek taky pustit, tady je recept, který jsem zkoušela:
Rychlokvašky podle Apetitu
přerostlé okurky nakladačky | 3 palice česneku | 5 kuliček nového koření | 8 kuliček pepře | lžička hořčičných semínek | 5 hřebíčků | 2 bobkové listy | 6 lžic soli | 4 stonky kopru | pár listů černého rybízu | 2 litry vody
Všechny suroviny omyjete, okurky propíchejte vidličkou a skládejte do sklenice tak, aby byly okurky rovnoměrně proložené česnekem, koprem a černorybízovými listy. Jakmile bude sklenice plná, zajistěte obsah, aby zůstal stále ponořený a zalijte horkým lákem – vodou svařenou s kořením a solí. Pak nechte při pokojové teplotě kvasit cca týden a můžete ochutnávat. (prý)
dobry den! tak jak dopadl pokus c. 4?? 🙂
Blbě :). Už jsem to vzdala. Dám si pár let oraz, než to zkusím znovu :)))
Když se snažím vyrábět fermentované a kvašené věci, tak jedině podle blogu „Zkvašeno“… Apetit v tomto nemá všechny potřebné informace, kvašení je celkem věda. Zkuste hledat tady, kde by mohl být problém: http://zkvaseno.blogspot.cz/2014/07/okurky-rychlokvasky-kvasaky-na-celou.html Sama jsem okurky nekvasila, když přerostou, raději dělám opravdovou okurkovou limonádu.
Jitko, moc díky za tip, strávila jsem pročítáním blogu celou neděli. Dneska mě ještě muž zazásobil nějakými knížkami, tak se snad poslední pokus vydaří.
Dobrý den,
dělám rychlokvašky každým rokem už asi 35 roků. Podle stejného receptu jako Vy,pouze nedávám hřebíček,ale přidám krajíček chleba pro lepší kvašení. Lechčí mléčný zákal není na závadu.Okurky ale po odebrání musí být stale ponořené v nálevu a zatižené, aby nevyplavali na povrch.
Ale proto nepíšu,chci se s Váma podělit o historku co se stalo letos mně. Po týdením kvašení a snězení dvou kvašáků jsem šel dosklenice asi za 3 dny a sklenice byla bez kvašáků. Podotýkám.že z rodiny nikdo rychlokvašky nejí. No prostě se mi ty okurky ve sklenici rozpustily.Za celých 35 roků se mi to ještě nestalo. přeji hodně štěstí při pokusu č.4.
Dobrý den Pavle, moc děkuji za to, že jste se podělil o svou příhodu. Jsem ráda, že v tom boji nejsem sama :). Tak kvašení zdar :)))