Před pár dny k nám přijeli na kafe naši a ve mně zatrnulo, když mi mamka doporučila polít část zaplevelené zahrady herbicidem.
Musím se přiznat, že čím déle bydlím na vesnici, tím větší odpor mám k chemii. A je fuk, jestli jde o postřikování výpěstků, ničení plevele nebo škůdců. I když jsme letos přišli v podstatě o všechno zelí, kapustu a květáky kvůli běláskovi a jeho roztomilým housenkám, vlastně jsem ani na chvíli neuvažovala nad tím, že bych si pořídila jakýkoliv postřik.
No a mámina věta mě donutila se ještě víc zamyslet nad tím, jak zbavit naši (fakt docela dost) zaplevelenou zahradu plevele. Něco už praktikujeme, další věci ráda vyzkouším:
Horká voda
Horká, ideálně vařící voda, funguje stoprocentně. S ohledem na přírodu a rozumné nakládání s energiemi si nedokážu představit, že bych vařila kotel vody na zalití plevele, ale třeba když vařím vajíčka nebo brambory, sliju je na nežádoucí plevel. U nás je to třeba na schodech do domu, kde se daří urputným bodlákům. Efekt je téměř okamžitý, jen je potřeba proceduru tak jednou měsíčně zopáknout.
Ocet a olej
Tyhle dvě suroviny na zahradě vyzkoušené nemám, zatím je radši využívám jako surovinu v kuchyni. Nicméně prý fungují skvěle na plevel. Ocet do rozstřikovače a olej na štěteček. Obojí se aplikuje na listy a „jedna paní povídala“, že je potřeba opakovat několikrát po sobě, než se účinky projeví. Kdo máte chuť, vyzkoušejte, a dejte vědět, co vy na to.
Sůl
Další z ranku mnou zatím nevyzkoušených tipů, ale z fungovat by mohl zejména kvůli dehydratačním účinkům soli. Babky kořenářky radí sůl nasypat přímo na plevel nebo nechtěné zeleni připravit solnou zálivku.
Záhony bez plevele
Tohle je věc, kterou považuju za objev století. Praktikuju ji v podstatě druhou sezónu, letos opravdu ve velkém, a tak se považuju za odborníka ;). Posekanou trávu ze zahrady neházím na kompost, ale ve vrstvě cca 15 cm na záhony mezi rostliny. Funguje jako mulč, zadržuje v hlíně vodu, takže není potřeba tak často zalévat a plevel pod vrstvou bez přístupu vzduchu a světla umře. Náletoviny, které se chytnou navrchu, jdou zase mnohem snadněji vytrhnout.
